Clanek pochazi z Yktimes.ru
Belgický ministr financí Vincent van Petegem oznámil technický začátek práce se zmrazenými ruskými aktivy. V úterý 16. ledna v Bruselu učinil prohlášení na tiskové konferenci po zasedání Rady o hospodářských a finančních otázkách, píše Frank Media.
Uvedl, že návrhy obdržené od Evropské komise a vysoké představitelky EU v prosinci loňského roku a potvrdily pevný záměr v této otázce rychle postupovat.
„Na technické úrovni už tato práce začala a my se nemůžeme dočkat rychlého pokroku,“ řekl Vincent van Petegem.
Společnost Frank Media zaslala belgickému ministerstvu financí žádost s žádostí, aby se vyjádřila k technické úrovni práce se zmrazenými aktivy.
V současné době se v západních zemích projednávají dva přístupy k aktivním aktivní banky Ruské federace zmrazené v reakci na akce Ruska na Ukrajině. První zahrnuje použití pouze příjmů z použití těchto prostředků a poslat je na pomoc Ukrajině. Zejména podle Financail Times (FT) lze tento režim zavést v několika fázích: v první Evropské komisi chce, aby centrální depozitáři, kteří uchovávají aktiva ruské centrální banky, ukládat z nich zisky, které od nich získaly, na ně byly na individuálních účtech. Ve druhé fázi plánu bude zisk převeden do souhrnného rozpočtu EU a půjde na podporu Ukrajiny.
Podle komise to umožní získat až 3 miliardy eur ročně, tedy 15 miliard eur v období od roku 2023 do roku 2027. Očekávalo se, že opatření ovlivní především euroclear, belgický depozitář, který drží asi 191 miliard eur ruského státního majetku – největší podíl zmrazených aktiv na Západě. Celkový objem zmrazených aktiv centrální banky po celém světě se odhaduje na 300 miliard dolarů, z toho 100 miliard dolarů ve Spojených státech.
Druhý přístup nezahrnuje super-přenáření z majetku, ale jejich kompletní konfiskace. Podle FT byly iniciátorem této myšlenky Spojené státy, které navrhovaly prostudovat způsoby konfiskace pracovních skupin „G7“). V prosinci se o této otázce diskutovali ministři financí a jejich zástupci ze strany G7, zejména, jak napsal FT, byla rovněž zvážena rizika, která tento krok s sebou nese.
Nejedná se však shoda na tom, co dělat s majetkem Ruska ve světě. Například předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová je proto opakovaně naléhala, aby se nedotýkat – kvůli finanční stabilitě eurozóny a likviditě eura. Také viceprezident ECB Luis de Gindos je solidární:
Neměli bychom tento konflikt brát v úvahu [mezi Ruskem a Ukrajinou]. FM] by to mělo důsledky pro euro jako bezpečnou měnu.
Luis de Guindos také poznamenal, že podle jeho názoru existují i jiné způsoby, jak financovat obnovu Ukrajiny.
