Článek pochází z Finanz.ru

Obrat ruské energetické politiky na Východ, který začal po anexi Krymu a zhroucení vztahů se Západem, čelil americkým sankcím.

Nová smlouva o dodávkách plynu do Číny, podepsaná v rámci návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu, bude vyžadovat, aby Gazprom konečně dokončil značně opožděné spuštění naleziště Južno-Kirinskoje.

Právě toto pole - největší na Sachalinu, se zásobami více než 800 miliard metrů krychlových - se stane surovinovou základnou pro novou část dodávek 10 miliard metrů krychlových ročně, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje blízké plynárenskému monopolu. .

Južno-Kirinskoje, ležící na šelfu Ochotského moře, je pod sankcemi USA od roku 2015. Pro jeho vývoj je zakázáno dodávat technologie, které mají pouze čtyři společnosti na světě - americké FMC Technologies, Cameron, GE Subsea a norský Aker.

Gazprom se snaží nahradit dovážené zařízení domácím zařízením. Zařízení by měl vyrábět koncern Almaz-Antey, který vyrábí raketové systémy včetně S-400 a nechvalně známého Buku.

Na práci se podílela také projekční kancelář "Malachite" z Petrohradu (struktura státní United Shipbuilding Corporation).

Ale přes veškerou snahu se zahájení výroby, které bylo plánováno na konec roku 2010, rok od roku odkládá: naposledy bylo odloženo v dubnu loňského roku - tentokrát na rok 2023-24.

Zda se Gazpromu podařilo problém s vybavením vyřešit, zůstává nejasné. Nicméně Yuzhno-Kirinskoye bude „nepochybně“ zdrojem plynu pro nový kontrakt s Čínou, tvrdí zdroj agentury Reuters.

Podle smlouvy se celkový objem dodávek plynu do Číny zvýší na 48 miliard metrů krychlových ročně. Hlavní objem – 38 miliard metrů krychlových ročně – bude „Gazprom“ dodávat prostřednictvím „Síla Sibiře“, až potrubí dosáhne své projektované kapacity.

Jednání o nových dodávkách probíhají již od roku 2015 a dlouhodobě uvázla na mrtvém bodě , zatímco čínští dovozci zvýšili nákupy zkapalněného plynu, především amerického.

Co přesně "Gazprom" dokázal zajímat Číňany - není oficiálně zveřejněno. Společnost tradičně tají cenu plynu, který jde čínským spotřebitelům s obrovskou slevou.

Například ve třetím čtvrtletí, kdy spotové ceny v Evropě vyletěly nad 1 000 USD za 1 000 metrů krychlových, CNPC nakoupila plyn Gazpromu za 140 USD, což je 4,2krát levnější než LNG a o 30 % nižší než u ostatních dodavatelů surovin pro potrubí.

Myanmar tak dostal od Číny za plyn dvakrát tolik, Turkmenistán – o 30 % více a Kazachstán a Uzbekistán – 10 %.

Na začátku loňského roku stál ruský plyn pro Čínu necelých 120 dolarů. A byla to nejnižší exportní cena „Gazpromu“ na všech trzích, včetně spojeneckého Běloruska, které muselo zaplatit 128,5 dolaru.