Článek pochází z Finanz.ru
Čína zvyšuje nákupy základních potravinových komodit a ve státní rezervě skladuje miliony tun rýže a obilí, jejichž velikost přesahuje celkové zásoby všech ostatních zemí světa dohromady.
Podle Nikkei s odkazem na odhad amerického ministerstva zemědělství drží Čína ve skladech 69 % světové kukuřice, 60 % rýže, 51 % pšenice a více než 30 % sójových bobů. Navíc za poslední desetiletí tento podíl vzrostl asi o 20 procentních bodů.
V roce 2020 Čína nakoupila potraviny za rekordních 98,1 miliardy dolarů, čímž se dovoz zvýšil o 22 % za rok a o 360 % za posledních 10 let.
Státní zásoby potravin v Číně dosáhly historických maxim, uvedl v listopadu šéf Národní správy zásob obilí Qin Yuyun. "Naše zásoby pšenice pokryjí potřeby na rok a půl," řekl s tím, že země nemá "absolutně žádné problémy s potravinami."
Jeden z největších skladů, kde se ve 310 obřích silech skladuje obilí a fazole, se nachází v přístavu Dalian na severozápadě země. Kukuřice, pšenice a sójové boby se tam dovážejí ze Spojených států a Brazílie, jejichž zásoby za posledních pět let vzrostly 2–12krát.
Zadávání zakázek je vynucené opatření, protože domácí produkce od roku 2015 stagnuje, řekl Goro Takashahi, profesor na univerzitě v Aichi. Produktivita v Kitě je nízká, poznamenává, mimo jiné kvůli znečištění půdy, navíc zemědělci migrují do megaměst.
„Nahromadění zásob v Číně je jedním z důvodů růstu cen potravin“ po celém světě, říká Akio Shibata, prezident Institutu pro výzkum přírodních zdrojů v Tokiu.
Podle údajů za listopad dosáhl index cen potravin FAO (Organizace OSN pro výživu a zemědělství) za posledních 10 let rekordních hodnot. Ukazatel, který sleduje 95 základních potravin, si meziměsíčně připsal 1,2 % a meziročně 27,3 %.
Ceny obilí se meziročně zvýšily o 23,2 %, rostlinných olejů o 53 %, mléčných výrobků o 19,1 %, masa o 17,6 %, cukru téměř o 40 %.
A pokud se nominální růst cen stal rekordním od „arabského jara“ 2010-11, pak v reálném vyjádření – očištěné o všeobecnou inflaci – ceny potravin rostou ve světě tempem, které nebylo pozorováno téměř půl roku. století, poznamenal Alistair Smith, vedoucí výzkumník na University of Warwick.
... Růst reálného indexu cen potravin FAO podle jeho propočtů přesáhl 20 %, k čemuž za celou dobu dostupných statistik došlo pouze jednou - v letech 1973-74 na pozadí ropné krize, kdy země Blízkého východu zavedly tzv. embargo na dodávky na Západ v reakci na arabsko-izraelský konflikt...
„Když se vezmou v úvahu reálné ceny, je nyní těžší koupit potraviny na světovém trhu než téměř v kterémkoli roce od roku 1961, kdy OSN začala vést statistiky,“ říká Smith.
Na konci tunelu stagnující potravinové krize není žádné světlo. Kvůli plynovému „šoku“ v Evropě se zastavily závody na výrobu hnojiv a ceny prudce stouply: močovina zdražila o 100 % na 650 dolarů za tunu a téměř dosáhla maxim z roku 2012. Ceny potašových a fosfátových hnojiv vyskočily 2-3krát a také dosáhly maxima na mnoho let.
To slibuje novou vlnu zdražování potravin, která zasáhne především nejchudší země. "Nyní procházíme druhou vlnou inflace a zjevně bude třetí," řekl první místopředseda vlády Ruské federace Andrej Belousov na fóru "Made in Russia" 10.
Podle Belousova bude další inflační nárůst „zejména“ patrný ve druhé polovině roku 2022.
Podle Rosstatu byla inflace potravin v Rusku k 20. prosinci 10,4 %, těsně pod šestiletým maximem uvedeným v listopadu (10,9 %).
