Článek pochází z Finanz.ru

Rusko je pro přilákání Číny k rozvoji ložisek nerostných surovin na jeho území. Na jednání rusko-čínské mezivládní komise pro energetickou spolupráci to uvedl vicepremiér Alexander Novak.

„Díky společnému úsilí se spolupráce v energetickém sektoru neustále rozvíjí a dosáhla nebývale vysoké úrovně,“ uvedl po setkání v Moskvě s místopředsedou vlády Státní rady Čínské lidové republiky Han Zhenem.

Vzájemný obchodní obrat dosáhl 104 miliard dolarů: za rok bylo do Číny přečerpáno 81,7 milionů tun ruské ropy, vyvezeno 39,5 tun uhlí, 12 miliard metrů krychlových plynu prošlo ropovodem Síla Sibiře, řekl Novak.

Zároveň zde zůstává „významný potenciál“ pro další rozvoj vztahů v ropném a plynárenském sektoru: Ruská a čínská delegace se shodly, že „se soustředí na část společného průzkumu a rozvoje ruských zásob ropy a zemního plynu jak na pobřeží a na kontinentálním šelfu země,“ uvádí se v tiskové zprávě .

Totéž platí pro uhlí. "Jsme pro další navyšování dodávek uhlí, v souvislosti s tím budou vypracovány nové dlouhodobé kontrakty, stejně jako pro společný rozvoj uhelných ložisek v Rusku," uvedl Novák.


Jako příklad uvedl uhelné ložisko Zalushan v Transbaikalii, podíl ve kterém byl v roce 2015 prodán největší čínské uhelné společnosti Shenhua.

S pomocí čínských partnerů se plánuje navýšení produkce na poli s průmyslovými zásobami 742 milionů tun 25krát – ze současných 200 tisíc tun ročně na 5 milionů tun.

Těžba uhlí na ložisku bude probíhat otevřeným způsobem, uvedla loni agentura Dálného východu pro přilákání investic a podporu exportu (API).

Projekt s investicí 20 miliard rublů poskytne uhlí „jak pro potřeby energetického sektoru a bydlení a komunální služby Transbajkalského území, tak pro export do Číny,“ uvedlo ministerstvo. V tuto chvíli více než třetinu celkového obchodního a ekonomického obratu mezi Ruskem a Čínou zabírá palivový a energetický komplex – ten hraje „klíčovou roli“ ve spolupráci mezi oběma zeměmi, uvedl Novak.