Míra ekonomického optimismu v zemi na konci roku 2021 klesla pod nejhorší úrovně ve druhé polovině 90. let, vyplývá z průzkumu společnosti Gallup International, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejňuje Romir.

Pouze 11 % Rusů věří, že nadcházející rok 2022 přinese zlepšení ekonomické situace, každý čtvrtý (24 %) změny neočekává a většina – 53 % – se připravuje na nové kolo „ekonomických potíží“. Podíl posledně jmenovaných se navíc zvýšil o 6 procentních bodů i ve srovnání s rokem 2020, kdy ekonomika zažila recesi, devalvaci a uzamčení.

Rozdíl mezi pesimisty a optimisty – 42 procentních bodů – se stal téměř rekordním za celou dobu výzkumu. I ve výchozím roce 1998 a na pozadí celosvětové krize v roce 2008 lidé vypadali ohledně budoucnosti trochu optimističtěji.

Antirekord – 43 procentních bodů – byl stanoven v roce 2013, po protestech v Bolotnaji a „rošádování“ nejvyššího vedení země, kdy Kreml poprvé projevil svůj postoj k zákazu ve dvou po sobě jdoucích prezidentských obdobích.

Rusko se od světa liší právě nízkým počtem optimistů, vyplývá z průzkumu Gallupova ústavu, který zahrnoval 41 tisíc lidí ze 44 zemí.

V průměru 26 % dotázaných na planetě uvedlo, že v roce 2022 očekávají „ekonomickou prosperitu“, což je 2,4krát více než v Ruské federaci. Ekonomické potíže se očekávají o 41 % – o 12 procentních bodů méně než v Rusku.

„Národní optimismus obvykle není jen otázkou blahobytu, ale také otázkou průměrného věku populace a vnímání možností budoucího růstu,“ píše Romir.

Takže vedoucí země z hlediska optimismu: Nigérie (61 %), Indonésie (58 %), Vietnam (55 %), Ázerbájdžán (52 %), Albánie a Indie – každá po 49 %.

  Očekávání ekonomických potíží jsou nejčastější v Turecku, které zažilo kolaps národní měny (72 %), dále v Bosně a Hercegovině (72 %), Bulharsku (64 %), Polsku (64 %), Rumunsku (61 %), Afghánistán (60 %) a Německo (59 %).