Říše zla - Závislost Rusů na dovozu přesáhla 75 %

Článek pochází z Finanz.ru

 

Zatímco úředníci informují o úspěchu substituce dovozu a nejvyšší ruské vedení snilo o severokorejské myšlence plného poskytování Čučche, drtivá většina zboží v klíčovém spotřebitelském sektoru ruské ekonomiky se stále dováží ze zahraničí.

Podíl dovozu u výrobků každodenní potřeby - od oděvů a obuvi po domácí spotřebiče a základní potřeby - přesahuje 75 % a za posledních pět let se výrazně nezměnil, uvedli odborníci z Centra ekonomických expertiz Ústavu státní správy a samosprávy hl. Vyšší ekonomická škola spočítala.

Nejvyšší podíl dovozu zůstává ve struktuře maloobchodního prodeje autodílů, dětských her a hraček (přes 90 %) a dále oděvů a obuvi (80-90 %).

Trh s telekomunikačními zařízeními představuje 86 % dováženého zboží a odvětví galanterie zajišťuje 73 % dováženého zboží.

Nejméně je na dovozu závislý prodej sportovních potřeb, domácí chemie a kosmetiky a také zboží pro domácnost. V těchto segmentech však dodávky ze zahraničí tvoří polovinu spotřeby, případně i více.

Ani pandemie, která způsobila narušení dodavatelských řetězců a zpoždění v dovozu zboží, nedokázala zničit dovozní závislost spotřebitelského trhu. V roce 2020 se podíl dovozu oproti roku 2019 dokonce mírně zvýšil – až na 75,8 % ze 73,5 %.

„Naprostá většina maloobchodu s nepotravinářským zbožím každodenní poptávky, s výjimkou pohonných hmot, je tvořena na úkor dováženého zboží,“ říká Marcel Salikhov, ředitel Centra ekonomických expertiz Ústavu státu a obcí. Správa, Národní výzkumná univerzita Vyšší ekonomická škola.

Velké objemy dovážených produktů v maloobchodě jsou způsobeny strukturálními faktory, omezenými možnostmi domácí výroby a také zvláštnostmi spotřebitelských preferencí Rusů, věří odborníci na Vyšší ekonomické škole. Nepřímým důsledkem je, že změny podmínek pro dovoz zboží (celní sazby, bezcelní dovozní limity atd.) mají silný dopad na konečné ceny a mohou se stát významným faktorem inflačních tlaků.

Přitom i konvenčně ruské zboží je de facto závislé na dodávkách dovážených součástek či surovin.

„Tyto výsledky jsou důležité z hlediska hospodářské politiky. V současnosti se diskutuje například o otázce snížení bezcelního prahu v přeshraničním internetovém obchodování. Snížení limitu zlepší konkurenční pozici tuzemského maloobchodu, jehož komoditní zdroje jsou rovněž tvořeny převážně dovozem, nezmění však strukturu maloobchodu ve prospěch tuzemského výrobce, povede pouze ke zvýšení cen pro konečné spotřebitele, “ varuje Salichov.