Článek pochází z Welt.de
Evropská unie prostřednictvím svého plánu obnovy rozděluje 750 miliard eur. První platby byly nyní schváleny. Mnoho dalších bude následovat. Pouze dvě vlády nepožádaly o fondy EU
Nebylo to o spoustě peněz, ale stále to byla formalita: Když se ministři hospodářství a financí Evropské unie (EU) v pondělí připojili k videokonferenci, stačilo jen schválit rozhodnutí Evropské komise . Chorvatsko, Kypr, Litva a Slovinsko mohou volat první peníze z fondu EU na obnovu, uvedli odpovědní ministři nebo jejich zástupci.
Protože na tomto posledním setkání před letní přestávkou nezasáhli ani všichni ministři osobně. Například spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD) byl zastoupen německým velvyslancem v EU Michaelem Claussem.
Účastníci ve skutečnosti museli pouze souhlasit s návrhem Evropské komise, která dříve posoudila investiční a reformní plány, kterými se tyto čtyři země EU ucházely o svůj podíl z fondu EU na obnovu ve výši 672,5 miliard EUR. Spolu s prostředky Corona z jiných programů má plán obnovy EU celkový objem půjček a převodů 750 miliard eur.
Díky čtyřem plánům přijatým v pondělí získalo „Go“ celkem 16 z 27 členských států EU a může se spolehnout na zálohu 13 procent z fondů, které si vyžádaly. Ministři financí by měli převody obdržet v příštích týdnech. Plány Belgii, Německu, Dánsku, Francii, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Rakousku, Portugalsku, na Slovensku a ve Španělsku již byl schválen Komisí a členskými státy na začátku července .
Plán předložený Rumunskem vyvolal otázky
Řada zemí stále čeká na OC z Bruselu na takzvané plány obnovy a odolnosti: Odborníci Komise nyní schválili plány Irska a České republiky, ale členské státy o nich budou hlasovat až v příštích týdnech .
Komise dosud nepřijala rozhodnutí o plánech pro Estonsko, Finsko, Maltu a Švédsko, ale rozhodne o nich až po letní přestávce, která končí v srpnu. Hlasy však nejsou považovány za kritické. Například Malta předložila svůj plán až 13. července. Vzhledem k tomu, že komise má na vyhodnocení plánu dva měsíce, musí hlasovat nejdříve v září.
Komise nemusí ani do konce září rozhodovat o rumunském plánu. V tomto případě je situace mnohem delikátnější. Plán předložený Bukurešťou zjevně vyvolal u bruselského orgánu mnoho otázek. Rumunsko požádalo o 15 miliard eur ve zvýhodněných půjčkách a 14,3 miliardy eur v nevratných převodech.
V Bruselu se říká, že plány měly značné schodky, včetně chybějících informací o nákladech a výdajích. Mezery byly zjevně tak velké, stejně jako potřeba informací od Komise, že rumunská vláda musela oficiálně požádat Komisi EU o prodloužení lhůty pro posouzení do konce září. Pravděpodobně však tomuto kroku předcházelo varování z Bruselu, že by Komise mohla plán odmítnout bez dalších informací.
Odpověď Bruselu na německý návrh: 700 stran
To je pozoruhodné, protože národní hlavní města vypracovaly své plány v úzké spolupráci s odborníky příslušných orgánů. Národní vlády byly dokonce povinny předem předložit návrhy plánů, které byly přezkoumány úředníky Komise. Zpětná vazba by měla pomoci relativně hladce získat konečné plány prostřednictvím zkoušky. Odpověď Bruselu na návrh německého plánu má údajně 700 stran .
Zjevně však existují zásadní problémy se dvěma dalšími zeměmi: Maďarskem a Polskem. V případě Maďarska má Evropská komise zjevně tak vážné obavy, že také navrhla maďarské vládě, aby o plánu nerozhodla do konce září. Po pondělní videokonferenci ministrů financí to řekl Valdis Dombrovskis, místopředseda Komise odpovědný za ekonomické záležitosti.
Jedná se o poslední kapitolu probíhajícího sporu mezi Bruselem a Budapeští. Zdá se, že experti Komise na korupci zastávají názor, že maďarský plán ponechává příliš mnoho mezer, kterými by mohly miliardy EU proudit do temných kanálů. Prostředí premiéra Viktora Orbána roky těží z peněz z Bruselu.
Maďarská vláda obviňuje autoritu ze zpoždění schválení fondů kvůli kontroverznímu zákonu o ochraně dětí. Zákon, který omezuje informace o homosexualitě a transsexualitě, ostře kritizovala předsedkyně Komise Ursula von der Leyen: „Tento maďarský zákon je škoda,“ uvedla na konci června.
Orbán chce jednoduše zaplatit předem - bez plakety EU
Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že maďarská vláda nebude čekat na hlasování Bruselu a bude pokračovat v plánovaných investicích. Pokud Brusel plán neschválí, Maďarsko zaplatí projekt ze státního rozpočtu, oznámil v rozhovoru.
Situace je podobně choulostivá při hodnocení polského plánu. Národně-konzervativní vláda PiS je kvůli politické kontroverzní reformě soudnictví u Komise EU. Obě strany se dohadují o tom, jak nezávislé je polské soudnictví a zda polské soudy musí splňovat požadavky soudů EU.
Spor se v následujících týdnech zintenzivní: Začátkem srpna polský ústavní soud rozhodne, zda je Smlouva o EU, právní základ Evropské unie, v souladu s polskou ústavou.
Dohoda států EU ve skutečnosti stanoví, že peníze na rekonstrukci nemusí být vyplaceny, pokud je v dané zemi ohrožen právní stát. V konečném důsledku již není zaručeno, že korupce bude účinně stíhána, uvádí argument. Polsko je v absolutním vyjádření jedním z největších příjemců prostředků z fondu pro obnovu. Země požadovala převody ve výši 24 miliard EUR a půjčky s nízkým úrokem ve výši 12 miliard EUR.
Vládní krize zpomalují žádosti o pomoc
Dvě země naopak své plány do Bruselu ani nepředložily: V Nizozemsku a Bulharsku vedly vládní krize, nové volby a sestavení nových vlád k tomu, že národní plány obnovy byly velmi pozdě. V Nizozemsku trvalo sestavení vlády již více než 100 dní a v dohledu není žádné řešení.
Původním termínem byl konec dubna. Ale ještě předtím, než lhůta uplynula, Komise dala jasně najevo, že žádosti o miliardu EU lze podat i později. Na začátku roku zástupci úřadu prohlásili, že kvalita je rychlejší.
Pro Bulharsko je v sázce spousta peněz: Absolutně největším příjemcem peněz z fondu je Itálie, která může počítat s 68,9 miliardami EUR v převodech a 122,6 miliardami EUR v půjčkách s nízkým úrokem. Pokud jde o ekonomickou produkci, pouze Chorvatsko získá z fondu více peněz než Bulharsko.
Je to dáno pravidly pro distribuci, na kterých se hlavy států a vlád dohodli na svém mamutím summitu v červenci 2020. Stručně řečeno: čím chudší je země EU a čím vyšší je nezaměstnanost, tím vyšší je výplata z fondu.
Z Bruselu byly velmi přesné pokyny: 37 procent investic by mělo jít do ochrany klimatu, 20 procent do digitalizace a neměly by se utrácet žádné peníze na projekty poškozující klima.
Kromě toho by měla být v reformních projektech zohledněna reformní doporučení, která každoročně zveřejňuje Komise, avšak dosud do značné míry ignorovaná.
