Clanek pochazi z Welt.de
Dvě desetiletí po rozšíření Evropy na východ jsou vůči zemím jako Polsko nebo Slovinsko stále rezervované.
Že jo? Analyzovali jsme jedenáct členů EU. V mnoha oblastech se rychle rozvíjely. Jedna země si často vede ještě lépe než Německo. Rozšíření EU je zpět na pořadu jednání – a s ním i diskuse o střední a východní Evropě. S ohledem na nové kandidáty na přistoupení Moldavská republika , Ukrajina a Bosna a Hercegovina jsou výhrady přinejmenším tak velké, jako kdysi byly s Polskem nebo Rumunskem. Od roku 2004 se EU rozrostla o jedenáct východo-středoevropských členů.
„Bylo tam hodně odporu, hodně předsudků,“ říká politolog Ulrich Sedelmeier, který vyučuje na London School of Economics. Šlo o nepotismus, kriminalitu a zaostalost. Tyto země – Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko – v mnoha oblastech dohnaly a v některých oblastech dokonce předběhly staré země EU, jako je Německo.
Země se velmi liší, říká Kinga Brudzińska ze slovenského think tanku Globsec, ale všechny jsou to společnosti v přechodu. Ne veškerý pokrok je způsoben členstvím v Evropě. Podle Brudzińské je skutečnost, že si mnoho Východoevropanů vede dobře ve vzdělanostním srovnání, dědictvím „z dob socialismu“.
Na druhou stranu EU pomohla ekonomicky dohnat náskok. Podle experta Sedelmeiera z toho těžilo zejména Německo, protože „expanze na východ otevřela nové trhy“. Mnoho zemí má stále nedostatky v jiných oblastech, jako je právní stát a korupce. Kde je region dnes? Přehled.
Polsko
Dávno jsou pryč doby „polské ekonomiky“ – tedy v Německu rozšířený předsudek, že vše je chaotické a všichni jsou zkorumpovaní u sousedů. Nejpozději od vstupu do EU v roce 2004 je Polsko považováno za modelového ekonomického žáka a dynamicky roste.
Jedním z nejdůležitějších faktorů je vzdělání: Polsko se pravidelně umisťuje v první desítce ve studii Pisa; Polští studenti jsou nadprůměrní ve čtení, matematice a přírodních vědách.
Mnoho pozorovatelů je znepokojeno pokračujícím zmenšováním soudnictví od roku 2015 a nedostatky v oblasti právního státu. Národně-konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) je v neustálém sporu s Evropskou komisí a Evropským soudním dvorem, a proto se musí vzdát miliard z Bruselu.
Maďarsko
Protidemokratické reformy v Maďarsku znervózňují pozorovatele. Ať už jde o média, uspořádání volebních obvodů, soudy: premiér Viktor Orbán od roku 2010 soustavně obnovuje svou zemi . Sám Maďarsko nazývá „neliberální demokracií“, odborníci mluví jednoduše o první autokracii EU. V prohlášení Evropského parlamentu je země popisována jako „hybridní systém volební autokracie“.
Zejména německým firmám to ale nebrání v investicích. Maďarsko je známé jako místo pro automobilový průmysl.
Budapešť přitom navzdory válce na Ukrajině nadále spoléhá na energetické zdroje z Ruska: nové smlouvy o plynu byly podepsány i po vypuknutí války a země je na Moskvě závislá i v jaderné energetice.
Pro lokalitu hovoří pokročilá digitalizace, stejně jako pro mnoho zemí střední a východní Evropy. Pokud jde o vnitřní bezpečnost, Maďarsko je v mezinárodním žebříčku někdy na stejné úrovni a někdy před Německem. Naproti tomu v žádné jiné zemi EU obyvatelstvo nevnímá svůj systém jako tak zkorumpovaný jako v Maďarsku.
Slovinsko
Slovinsko bylo první zemí bývalé Jugoslávie, která vstoupila do EU. Ve většině klíčových oblastí je v porovnání EU napřed, v mnoha případech i před Německem. Slovinsko je považováno za extrémně bezpečné, vede si dobře ve srovnání se vzděláním, dělá pokroky v digitalizaci a nabízí atraktivní prostředí pro zakladatele podniků. Všechny tyto body dělají ze země tajného šampióna regionu.
Sociální propast je poměrně úzká, politická práva a občanské svobody jsou obecně respektovány. Slovinský hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je po Slovensku druhý největší v regionu, i když roste pomaleji. Úspěch Slovinska je však zčásti křehký a do značné míry závisí na politickém vedení.
Od loňska je u moci levicově-liberální koalice, která se hlásí k transparentnosti a boji proti korupci. Předchozí vláda expremiéra Janeze Janši byla poznamenána obviněními z korupce a politických skandálů a omezovala i svobodu tisku.
Chorvatsko
Mnoho Chorvatů zahájilo letošní rok s pocitem, že jsou konečně plnoprávnými členy EU: bylo zavedeno euro jako národní měna a Chorvatsko vstoupilo do schengenského prostoru. Země září dobrou vnitřní bezpečnostní situací a vyvinula se v silnou IT lokalitu. Ekonomicky Chorvatsko těží z přistoupení k EU a silně roste – nehledě na prohlubeň v pandemii.
Přesto je stále jednou z nejchudších zemí EU, nerovnost je zde méně výrazná než například v Německu, jak ukazuje Giniho index. Politicky je Chorvatsko, které vstoupilo do EU v roce 2013 – druhá země bývalé Jugoslávie po Slovinsku – považováno za stabilní, i když vztahy s některými sousedními zeměmi jsou kvůli konfliktům zmítané minulosti napjaté.
Odkazy nacionalismu někdy určují chorvatskou politiku i dnes, například když Záhřeb zasahuje do vnitřních záležitostí Bosny a Hercegoviny nebo prezident Zoran Milanović označuje jednání Bruselu s Maďarskem za překračující evropské kompetence. Problémem zůstává korupce, stejně jako nadměrná byrokracie.
V aktuální studii PISA je například Estonsko ve všech kategoriích před Německem. To vše podporuje ekonomický rozvoj. Podle Světové banky je zahájení podnikání obzvláště snadné v pobaltských zemích.
Rumunsko
Když se podíváte na vývoj Rumunska v posledních letech, první, co vás napadne, je ekonomický růst. Od roku 2000 do roku 2019 se HDP na hlavu zvýšil o 225 procent – nejvyšší hodnota ze zvažovaných zemí, i když je ekonomický výkon v absolutních číslech stále na dně.
V kvalitě života a sociální nerovnosti země pomalu dohání, ale v evropském srovnání stále zaostává. Rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími Rumuny je velký. Rumunsko stojí uprostřed, pokud jde o vnitřní bezpečnost.
V sektoru vzdělávání to jde ale z kopce: v posledním testu PISA si země vedla lépe než v minulých letech. V té době bylo 40 procent rumunských školáků „funkčně negramotných“, což znamená, že ačkoli uměli číst a psát, neuměli používat jazyk způsobem, který byl společensky obvyklý a požadovaný.
Míra korupce vnímaná obyvatelstvem se za poslední tři roky mírně snížila, v evropském srovnání je však stále na vysoké úrovni.
Slovensko
Přímé zahraniční investice hrají na Slovensku významnou roli. „Ekonomiky se dynamicky rozvíjejí,“ říká expertka Kinga Brudzińska o zemích střední a východní Evropy jako celku. Často jsou ale silně závislé na jednom průmyslovém odvětví, jako je Slovensko na automobilovém průmyslu.
Ve skutečnosti se nikde v Evropě nevyrábí více aut na hlavu než na Slovensku. Řada odborníků se k tomuto silnému zaměření staví kriticky, ale přesto hodnotí ekonomický vývoj Slovenska od konce socialismu pozitivně.
Země si vede špatně, pokud jde o vnitřní bezpečnost. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se v roce 2021 stane obětí promyšlené vraždy více než jedna osoba na 100 000 lidí.
Mezinárodní pobouření vyvolala v roce 2018 také vražda novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Případ odhalil vazby mezi politiky a organizovaným zločinem .
Česká republika
Česká republika se může ohlédnout za dlouhou průmyslovou tradicí: od rané industrializace Čech až po významné postavení i za komunistické vlády. V průběhu transformace se země o to rychleji dokázala dohnat – a je nyní pro Německo důležitým obchodním partnerem.
V aktuální studii PISA je například Estonsko ve všech kategoriích před Německem. To vše podporuje ekonomický rozvoj. Podle Světové banky je zahájení podnikání obzvláště snadné v pobaltských zemích.
Rumunsko
Když se podíváte na vývoj Rumunska v posledních letech, první, co vás napadne, je ekonomický růst. Od roku 2000 do roku 2019 se HDP na hlavu zvýšil o 225 procent – nejvyšší hodnota ze zvažovaných zemí, i když je ekonomický výkon v absolutních číslech stále na dně.
V kvalitě života a sociální nerovnosti země pomalu dohání, ale v evropském srovnání stále zaostává. Rozdíl mezi nejbohatšími a nejchudšími Rumuny je velký. Rumunsko stojí uprostřed, pokud jde o vnitřní bezpečnost.
V sektoru vzdělávání to jde ale z kopce: v posledním testu PISA si země vedla lépe než v minulých letech. V té době bylo 40 procent rumunských školáků „funkčně negramotných“, což znamená, že ačkoli uměli číst a psát, neuměli používat jazyk způsobem, který byl společensky obvyklý a požadovaný.
Míra korupce vnímaná obyvatelstvem se za poslední tři roky mírně snížila, v evropském srovnání je však stále na vysoké úrovni.
Slovensko
Přímé zahraniční investice hrají na Slovensku významnou roli. „Ekonomiky se dynamicky rozvíjejí,“ říká expertka Kinga Brudzińska o zemích střední a východní Evropy jako celku. Často jsou ale silně závislé na jednom průmyslovém odvětví, jako je Slovensko na automobilovém průmyslu.
Ve skutečnosti se nikde v Evropě nevyrábí více aut na hlavu než na Slovensku. Řada odborníků se k tomuto silnému zaměření staví kriticky, ale přesto hodnotí ekonomický vývoj Slovenska od konce socialismu pozitivně.
Země si vede špatně, pokud jde o vnitřní bezpečnost. Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se v roce 2021 stane obětí promyšlené vraždy více než jedna osoba na 100 000 lidí.
Mezinárodní pobouření vyvolala v roce 2018 také vražda novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Případ odhalil vazby mezi politiky a organizovaným zločinem .
Česká republika
Česká republika se může ohlédnout za dlouhou průmyslovou tradicí: od rané industrializace Čech až po významné postavení i za komunistické vlády. V průběhu transformace se země o to rychleji dokázala dohnat – a je nyní pro Německo důležitým obchodním partnerem.
Většina exportu směřuje do sousední země na západ, ale naopak do České republiky přichází tolik výrobků odnikud jinam. To hovoří pro těsné provázání obou ekonomik, které je cítit především v sousedním Bavorsku.
Česká republika je dnes v oblasti digitalizace v dobré pozici. Je nejen důležitou lokalitou pro automobilový průmysl – Škoda je úspěšným českým výrobcem a značkou koncernu VW –, ale stále důležitější je i v IT a digitální ekonomice.
Českých technologických startupů je mnoho, včetně mezinárodně úspěšných firem. Země postupně snižuje svou závislost na zahraničních investicích. Česká republika se také důsledně zříká ruských surovin, například ruských palivových tyčí pro své jaderné elektrárny.
Bulharsko
Bulharsko si vede v mnoha oblastech hůře než ostatní země EU. Zejména pokud jde o vzdělání: Země zaujímá poslední místo v testu Pisa v porovnání EU. Od roku 2015 do roku 2018, tedy roku posledního průzkumu, schopnost studentů dělat počítání, čtení a přírodní vědy nadále klesala. Je také nejchudším členem mezinárodního společenství a ekonomická nerovnost je výrazná.
Přes určitý pokrok zůstává korupce velkým problémem. Centrum pro studia demokracie v Sofii varuje, že v Bulharsku dochází ke zpronevěře až 15 procent evropských fondů – peněz, které zřejmě také končí v kapsách mafie.
Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřoval a nechal v polovině srpna prohledávat byty a kanceláře. Politická krize ztěžuje boj proti nepotismu: v posledních dvou letech se konalo pět parlamentních voleb a žádná z vlád poté nebyla schopna zajistit stabilitu.
Od června vládne trojkoalice, která je považována za proevropskou, ale obsahuje i populistické prvky. Zda přežije, se teprve uvidí.
