Clanek pochazi z Welt.de
Litva téměř nepropouští zboží, které chce Moskva přepravit do své exklávy Kaliningrad. Berlín ani Brusel ale malou zemi EU rozhodně nepodporují. Zřejmě se obávají ruského útoku. Rozmístěné jednotky z Německa by byly přímo zasaženy.
Muži a ženy spěšně zvedají pytle cementu do nákupních vozíků, zatímco ostatní je nevěřícně natáčejí na své chytré telefony – tato scéna z kaliningradského železářství, která v červnu obletěla sociální sítě, výstižně zachycuje náladu v ruské exklávě a.
Obavy obyvatel nejzápadnějšího regionu Ruska jsou hluboké. Někteří se obávají nedostatku produktů, které bylo dříve možné koupit bez omezení. Jiní doufají, že vše zůstane při starém.
Přibližně jeden milion obyvatel Kaliningradské oblasti – téměř 800 000 z nich ve stejnojmenném městě – žije ve stavu limbu. Zatímco litevské uplatňování sankcí EU ji zcela neodřízlo od pozemního tranzitu z Ruska, dodávky do ruské exklávy jsou nejisté. Šestá nákladní loď bude brzy operovat mezi nákladním přístavem Bronka v Petrohradu a Kaliningradem.
„STK-1004“ přiveze na konci týdne do exklávy svůj cca 1500tunový náklad kovu, cementu a dřeva, tedy produktů, které jsou blokovány pro pozemní přepravu přes Litvu. Do Pillau u Kaliningradu neustále připlouvají také nákladní lodě z Ust-Luga u Petrohradu, které mají stejně jako „STK-1004“ nahradit ztracenou pozemní cestu.
Od 17. června Litva zakázala pozemní tranzit určitého zboží, jako je uhlí, ocel nebo stavební materiály, z Ruska do ruské exklávy Kaliningrad. V pondělí ráno Litva dokonce rozšířila obchodní omezení s Kaliningradem. Mezi sankcionované zboží nyní patří také dřevo, alkohol a průmyslové chemikálie na bázi alkoholu, říká mluvčí litevských celníků.
Rusko hrozí „odvetou“
Kaliningrad je obklopen Litvou, Polskem a Baltským mořem. Tranzit z Ruska však lze stále vyřizovat přes Baltské moře nebo vzdušný prostor. Přesto ruští představitelé kypí hněvem. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv pohrozil Litvě „odvetnými opatřeními“, která by „vyrazila dech“ celému pobaltskému regionu.
Ruští politici se přitom snaží uklidnit vlastní obyvatelstvo. Nedojde k žádné zásobovací krizi, říká guvernér Kaliningradské oblasti Anton Alichanov a hrozí svým sousedním zemím „zničením“ logistické infrastruktury v celém Pobaltí, pokud by se Rusko rozhodlo uvalit protisankce. „Polovina ekonomiky“ Litvy přestane existovat. Kreml tvrdí, že se připravuje na všechny scénáře.
Litevská vláda bere tento výbuch klidně. Země s 2,8 miliony obyvatel už beztak ruský plyn nedostává a elektrická síť země je napojena na Kaliningrad, takže oddělení samotné exklávy by bylo na škodu.
Vláda ve Vilniusu poukazuje na to, že pouze zavádí sankce EU. Podle jejich výkladu se vztahují i na tranzit přes území EU.
„Litva si zvolila jedinou správnou cestu – správnou cestu založenou na zákonech, právně správnou,“ říká Laima Andrikiene, předsedkyně Výboru pro mezinárodní vztahy litevského parlamentu, v rozhovoru pro WELT. Stejně jako ostatní členské státy EU, i Litva podléhá bruselským rozhodnutím o sankcích proti Rusku, řekl Andrikiene.
„Sankce nesmějí být pro Rusko příjemné ani pohodlné, protože jejich cílem je pravý opak – potrestat, izolovat a zastavit a nakonec ukončit financování ruské válečné mašinérie pro válku proti Ukrajině, která je nyní kandidátskou zemí EU. říká bývalý ministr průmyslu a obchodu.
Mezitím se zdá, že v Bruselu a Berlíně mají ruské hrozby účinek. Evropská komise proto jedná s litevskou stranou o vyřešení konfliktu. Litevská premiérka Ingrida Simonyteová se minulý týden setkala s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Komise se obává eskalace – stejně jako německá vláda, která v zákulisí vyvíjí tlak na litevskou vládu, aby tranzit povolila.
obavy v Berlíně
V Berlíně si lze představit, že by Rusko použilo vojenskou sílu k zabezpečení transportů do Kaliningradu. Z německého pohledu je to obzvláště citlivé, protože Německo je vedoucí zemí v misi NATO eFP (Enhanced Forward Presence) v Litvě. Bundeswehr poskytuje největší kontingent vojáků v zemi .
Scholz na konci summitu NATO z minulého týdne v Madridu upozornil, že jde o dopravu mezi „dvěma částmi Ruska“, které by proto podle něj měly být vyloučeny ze sankčního režimu EU. Je to komentář, který vyvolal v Litvě pobouření, vždyť malá země, suverénní stát, leží mezi dvěma částmi Ruska.
„To neměl říkat. Myslím, že se Němci mýlí. Ale Němci a Američané jsou naši nejdůležitější partneři, jiné nemáme. A naše bezpečnost na nich závisí,“ řekl WELT vysoký představitel litevské vlády v hlavním městě Vilniusu.
V sázce je důvěryhodnost EU
Litevští úředníci se obecně zdráhali otevřeně kritizovat federální vládu. V Litvě se věří, že příliš hlasité tóny směrem k partnerským zemím poškodí jednotu západní aliance.
Zdá se, že před přijetím sankčního balíčku EU nikdo v Bruselu nepřemýšlel o důsledcích, které by to mohlo mít, kdyby Litva sankce skutečně zavedla – a nyní je důvěryhodnost Evropanů, a tedy i účinnost sankcí, o nichž bylo rozhodnuto, na nejvyšší úrovni. sázková hra.
Komise nechce Litvu urazit, ale udělala by to, kdyby ustoupila od Moskvy. V Litvě panují obavy, že pokud se tak stane, bezpečnostní situace se zhorší, protože Rusko se může cítit povzbuzeno a nadále ohrožovat EU.
V Litvě se proto lidé zlobí na údajně nemotorné byrokraty Komise, kteří prý po měsíce brali sankce spíše jako technický problém, než aby zvažovali možné důsledky bezpečnostní politiky.
Zklamání z Německa je velké
"Všichni slibujeme, že podpoříme Ukrajinu a zvýšíme tlak na Rusko, ale když napětí vzroste, zavládne zmatek," řekl WELT představitel litevské vlády. Zdá se, že zklamání z Německa je obzvláště velké ve Vilniusu.
K umístění německých vojáků v Litvě a obavám, že by se mohli zapojit do bojových operací, tentýž úředník říká: "Nejsou tu proto, aby obdivovali úrodu brambor, ale proto, že bezpečnostní situace je taková, jaká je."
Existuje řada způsobů, jak konflikt vyřešit, a lze očekávat, že se k nim Komise v nejbližších dnech vyjádří. Je myslitelná dohoda s Moskvou, která zahrnuje výjimky z tranzitu zboží.
Komise také nemohla nic dělat, napětí a nejistota zatím zůstaly. Nebo Komise rozhodne o doplnění stávajícího balíčku sankcí, který nějakým způsobem vyjímá Kaliningrad ze sankcí.
V Litvě jsou lidé přesvědčeni, že něco takového by nebylo možné bez tlaku Berlína. V každém případě se federální vláda postavila do zájmů Moskvy. To dále poškozuje pověst federální vlády a důvěryhodnost evropských sankcí je ohrožena.
Pokud by litevská vláda byla se změnou sankčního balíčku nespokojená, mohla by dokonce podat žalobu u Evropského soudního dvora (ESD). Rozdělení Evropanů by pak bylo viditelné nejpozději pro celý svět .
