"Uplynul více než rok od chvíle, kdy německá kancléřka Angela Merkelová a francouzská hlava státu Emmanuel Macron projekt oznámili - nyní je konečně čas, aby peníze proudily z fondu na rekonstrukci Evropské unie . „Evropské uhlí dorazí,“ prohlásil francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire, který poněkud lhostejně pozdravil bezprostřední vyplacení první pomoci minulý týden.
Je to šest miliard eur, které Francie očekává od Bruselu do konce července. A je to první tranše celkového objemu rozloženého na několik let ve výši 40 miliard eur.
Proces získávání zelené pro výplatu byl tak náročný, protože fond musel být ratifikován všemi 27 členskými státy EU. Koneckonců, jde o spoustu peněz: Evropská komise si chce půjčit 750 miliard eur na zmírnění hospodářských otřesů vyplývajících z koronové pandemie pro státy.
Granty mají 312,5 miliardy eur a půjčky až 360 miliard eur. Zbytek celkové částky bude směrován prostřednictvím programů v rozpočtu EU. Hlavy států a vlád se na tom dohodli v červenci 2020. Dokonce i „skromná čtyřka“, která jako čistí přispěvatelé EU platí do fondu obzvláště velkou částku, a země na východě, které byly až do konce kritické, konečně schválily plán.
Polsko bylo poslední zemí, která projekt ratifikovala - i když za cenu politické krize. Pravicová koalice u moci byla rozervána kvůli fondu na rekonstrukci, protože strana „Solidarita Polsko“, spojená s PiS (Prawo i Sprawiedliwość, německy Právo a spravedlnost), byla proti.
Riskantní hra
Text byl proto přijat začátkem května díky hlasům levice, zatímco opozice doufala, že vládu svrhne sporem o fond. Byla to samozřejmě nebezpečná hra s ohledem na příslušné částky: východoevropská země má získat 58 miliard eur v grantech a půjčkách. Ve čtvrtek parlament definitivně schválil fond pro rekonstrukci.
Maďarskému premiérovi Viktorovi Orbanovi, který si ratifikaci vyhrazil také z taktických důvodů, dal ve středu konečně svůj parlamentní hlas ke schválení. Dlouho váhal s odsuzováním podmínek, které vyžadují dodržování zásad právního státu, aby mohly využívat evropské fondy.
Ve středu dali zelenou také Rakousku a Rumunsku, v úterý Nizozemsko a dokonce 18. května Finsko. Dvoutřetinová většina byla požadována v Rumunsku a Finsku.
V Německu, které podle očekávání přispěje o 52,3 miliardy eur více na financování nástroje, než z něj získá zpět, Spolkový sněm již 25. března zamával 750 miliardovým fondem. Bruselská komise je potěšena, že „k přijetí tohoto plánu došlo ke skutečné demokratické mobilizaci“.
Evropská exekutiva proto bude moci od poloviny června získat první tranši ve výši 13 procent z celkové částky, která bude členským státům vyplacena v červenci. To je dokonce o měsíc dříve, než bylo oznámeno naposledy.
Francie již investovala do doby, než ji schválí 27 zemí EU. Ministr dopravy Jean-Baptiste Djebbari navíc již oznámil, že stát pomůže francouzské státní železnici SNCF, která od prosince 2020 dosáhla schodku pěti miliard eur, „s několika miliardami eur“.
Devět států zaostává za plánem
Mezitím musí Komise a nakonec i Rada ještě ověřit kopie zaslané členskými státy do Bruselu. 18 z 27 tak již učinilo, devět stále zaostává za plánem.
V tuto chvíli požádalo o půjčky, které jsou k dispozici kromě poskytnutých grantů, pouze sedm zemí (Řecko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Kypr a Rumunsko). Tento režim jim umožňuje těžit z velmi nízkých úrokových sazeb z půjček díky hodnocení AAA provedenému Komisí . Tato možnost zůstane v platnosti do roku 2023.
Státům bude do roku 2026 vyplaceno dvakrát ročně celkem 150 miliard eur. Komise nechce nic spěchat - a dát zemím více času na jejich plánování. "Rychlost, ano, ale nespěchej." Nyní zkoumáme investiční plány, pak peníze pošleme, “zaznělo z bruselských kruhů.
