Bundesfinanzminister Olaf Scholz rád se obklopoval aurou chladné kalkulativní pokladníka, který drží peníze Němců. Sociální demokrat chce být spíše skromný než neškodný, a to platí pro federální rozpočet i pro jeho jednání na úrovni EU.
Scholz se však svým důchodem stává nevěrným. Vzhledem k tomu, že pro nejdůležitější sociální pojištění se zástupce vedoucího SPD obhajuje extrémně nákladné zlepšení výkonu, které je obtížné sladit s multiplikačními tabulkami udržitelné fiskální politiky.
Scholz požádal, aby úroveň samotných důchodů do roku 2025 stabilní na úrovni 48 procent, jak je uvedeno v návrhu zákona ze strany labouristické vlády Hubertus Heil (SPD), ale zavázat tuto dolní mez pro období do 2040th
Úroveň důchodů udává poměr důchodu k mzdě po 45 letech příspěvků. Zvýšení daní není nutné k financování takové zastávky, tvrdí politik JPD. Scholz říká, že existují vážné studie, které ukázaly, že daňově financovaná federální dotace v roce 2030 bude muset být o 30 miliard eur vyšší.
Ale taková částka by se mohla snadno vypořádat s celkovým objemem federálního rozpočtu 500 miliard eur. Ministerstvo však nemůže výslovně uvést poptávku WELT, na které se Scholzová studie odvolává. Také v jeho vlastním domě neexistují žádné výpočty o tom, jak by zastavovací linky ovlivnily finance federální vlády a státu jako celku.
To, co se ministr financí mýlila ve své odpovědi o 30 miliardech euro: Demograficky obtížné roky začínají v roce 2030. To dokládají dlouhodobé výpočty finančního vědce Martina Werdinga z Ruhrské univerzity Bochum.
"Do roku 2030 zůstává holdingová linka na úrovni důchodů relativně snadno financovat. Náklady však rychle stoupají, "varuje známý demografický expert. Protože potom baby boomers baby boomers, kteří platili příspěvky až do té doby, by prospěch příjemci. Demografické tempo výdajů by se výrazně posílilo na 48% , řekl Werding.
Pokud by navíc měla být příspěvková sazba v dlouhodobém horizontu stanovena na 20%, federální dotace by podle odhadů společnosti Werdings měla být v roce 2040 dobrá 230 miliard eur. To by bylo o 80 miliard eur víc, než by bylo nutné bez změn předpokládaných Scholzem. Dokonce i za podmínek status quo se federální dotace prudce zvýší z aktuálně přes 90 miliard eur do roku 2040.
Demografie také snižuje daňové příjmy
Každé čtvrté euro z celého federálního rozpočtu již vstupuje do penzijního fondu. Federální dotace je tedy zdaleka největší položkou. A její podíl bude i nadále trvale zvyšovat v důsledku demografických trendů i bez dvojitého zastávkové linky, protože federální dotace je spojena s výší důchodových výdajů.
Pokud by Scholz prosadil svůj návrh, daňoví poplatníci by museli v roce 2040 přispět 140 miliardami eur více než dnes na penzijní financování. Vzhledem k dalšímu zatížení tohoto rozsahu pro finanční vědce Werding je jasné: "Dlouhodobá stabilizace důchodové úrovně není proveditelná vzhledem k dopadu demografických změn."
Ministr financí vždy poukazuje na to, že federální rozpočet bude v budoucnu mít větší objem než dnes. Podle Scholze bude federální rozpočet do roku 2030 činit zhruba 500 miliard eur a dodatečné výdaje na starobní pojištění proto nebudou vůbec problémem.
Ale i tady vice místopředseda ukrývá faktory veřejného klíče. Vzhledem k tomu, že demografie nezvyšují pouze výdaje na důchod. Stárnutí společnosti má také negativní dopad na vývoj daňových příjmů. A tento účinek se v letech 2030 i v budoucnu rychle zvyšuje.
Analýza zveřejněná Spolkovým ministerstvem financí v roce 2017 o "výzvách k daňovým zákonům v důsledku demografických změn v Německu" uvádí, že existuje "znatelný tlumící účinek" jak na daň z příjmů, tak na daň z přidané hodnoty.
Zaprvé sníží počet daňových poplatníků v budoucnu. Za druhé, důchodci zpravidla zaplatili mnohem nižší daň z příjmu než během jejich aktivních let. A za třetí, dopad na daň z přidané hodnoty je ovlivněn změnou chování spotřebitele ve stáří, jak ukazuje studie.
Daňové příjmy se v příštích desetiletích nezlomí. Dynamický vývoj v posledních letech, kdy daňové příjmy vždy rostly rychleji než hrubý domácí produkt (HDP), se nevyhnutelně zvrátit se zmenšujícím se a stárnoucím obyvatelstvem.
Stát by mohl v roce 2045 snížit příjmy a daň z přidané hodnoty až o 80 miliard eur, než by tomu bylo v případě, že věková struktura zůstala podle studie nezměněna. Situace, která je pro ministra financí tak příjemná, s bublinkami daňových příjmů, nemůže jednoduše pokračovat do budoucnosti.
Hlavní šéf výzkumného ústavu Prognos Oliver Ehrentraut také varuje před iluzí, že ve státním rozpočtu bude existovat manévrovací prostor pro financování důchodových závazků Scholze dlouhodobě s daňovými příjmy. "Z demografických důvodů neustále budeme dynamicky zvyšovat daňové příjmy," říká ekonom.
Pokud by se úrokové sazby normalizovaly, dluhová služba by se opět znatelně zvýšila. "Důchodový systém potřebuje spolehlivost, aby se občané mohli přizpůsobit," říká Ehrentraut. "Politika přitom nesouvisí se systémem, protože trvale diskutuje o důchodu." Pokud politika nyní slibuje trvale vysokou úroveň ochrany, což snižuje ochotu na soukromé zabezpečení. "Tím ušetříte důležitý čas na záchranu," kritizuje výzkumník společnosti Prognos.
"Výpadek účetního deficitu"
Demografická změna však nejenom zvyšuje výdaje na důchody od roku 2030. Výdaje na zdravotnictví, dlouhodobou péči a státní úředníky také významně vzrůstá v důsledku stárnutí. A tak daleko, že veřejné finance jsou stále nejsou upraveny těmito obrovskými problémy, jako je například zpráva o udržitelnosti ministerstva financí vyplývá, že v roce 2016 Scholz předchůdce Wolfgang Schäuble (CDU), byl předložen.
Werding aktualizoval výpočty týkající se rozdílu udržitelnosti ve studii pro Nadaci Bertelsmann v létě roku 2018. Výsledkem jeho dlouhodobých výpočtů je dramatická: „Nepříznivé kumulativní účinky za následek čistých půjček během opravdová exploze v průběhu času a nedostatečnou nosností jasně označenými fiktivnímu deficitu,“ uvádí studie Bertelsmann. Ekonom je také jasné, že to nejsou jen málo náročných let. Od roku 2030 se demografická situace stále zintenzivňuje a do roku 2080 se nebude dlouhodobě uvolňovat. Vzhledem k tomu, že podíl starších lidí, kteří chlapci krmí, se stále zvyšuje, zatímco se pracovní síla snižuje.
V současné době stát stále zaznamenává přebytky v miliardách díky rekordnímu zaměstnanosti, zotavení a úrokovému úspoře. Ale po výpočtu Werdingsa hrozí v důsledku stárnutí brzy rostoucí deficity. Ve třicátých letech pravděpodobně Německo poruší maastrichtské kritérium, podle něhož deficit může činit maximálně tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). A konečně, ve čtyřicátých letech minulého století vzrostla finanční diera na devět procent - situace, která zasáhla Řecko na vrcholu dluhové krize. Německo proto v žádném případě nemá kontrolu nad svým demografickým problémem.
Za účelem zajištění udržitelné v Německu zdravých financí, reformy jsou zapotřebí ve všech sociálních systémů, s nimiž se bude nárůst výdajů v souvislosti s věkem zpomalovat v příštích desetiletích, přinejmenším. Pension může být financován až do roku 2030 díky obratu, ke kterému došlo po přelomu tisíciletí. "Problémy, které se rychle objeví, však ovlivní věk všech mladších 55 let," varuje Werding. Místo toho, aby otočil reformy s zastavení linky na úrovni důchodů, který se pak zvolená cesta by měla být spíše důsledně pokračovat, ptá se ekonom. Kromě rozšiřování financovaného penzijního plánu je třeba další zvýšení věku odchodu do důchodu především.
Ministr financí Scholz byl bývalý ministr práce sám a velmi dobře zná demografické a finanční souvislosti. Mohli by tedy existovat důvody, proč sociální demokrat v jeho domě nevypočítá náklady na svůj penzijní plán.
