BSpolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) na své inaugurační návštěvě Varšavy odmítl polské požadavky na reparace z druhé světové války, a to i s odkazem na německé platby do EU. V neděli po schůzce s premiérem Mateuszem Morawieckim podtrhl postoj předchozích vlád, že otázka náhrady škod způsobených nacistickým Německem ve druhé světové válce byla právně uzavřena.
Ale Německo bude „i nadále připraveno a ochotno (...) přispívat velmi, velmi velkými částmi k financování rozpočtu Evropské unie ,“ řekl. Scholz je prvním kancléřem, který tyto dvě otázky takto propojil.
Třetí inaugurační návštěva nového kancléře po méně konfliktních návštěvách Paříže a Bruselu pro něj byla první skutečnou zahraničněpolitickou zkouškou. Politik SPD ohlásil cestu jako „přátelskou návštěvu“. Objevila se však řada konfliktních otázek – zejména z polské strany:
Plány semaforů EU: „Synchronizace a rovnostářství“
Plány na silnější federalizaci EU, které byly stanoveny v koaliční smlouvě mezi SPD, Zelenými a FDP, označil Morawiecki za „konformitu a vyrovnání“. V Polsku je to chápáno jako „demokratický centralismus, byrokratický centralismus“. Evropa bude silná jako „Evropa domovských zemí“.
Koaliční smlouva mezi SPD, Zelenými a SPD hovoří o cíli EU jako federálního evropského státu. Přední představitelé pravicově konzervativní vládní strany PiS v minulých dnech naznačovali, že nová federální vláda plánuje vybudovat „Čtvrtou říši“.
Nord Stream 2: „Politická a energetická smyčka“ kolem Ukrajiny
Polský premiér také vyzval k zamezení provozu kontroverzního baltského ropovodu Nord Stream 2. Projekt podle něj zvýší schopnost Ruska vyvíjet tlak na EU a utáhne "politickou a energetickou smyčku" kolem Ukrajiny.
Scholz potvrdil, že Německo bude i v budoucnu nadále přebírat odpovědnost za ukrajinský tranzit plynu. Ukrajina bude rovněž podporována v expanzi obnovitelných zdrojů energie. Scholz nereagoval na Morawieckiho žádost, aby zabránil uvedení ropovodu do provozu.
Plynovod z Baltského moře z Ruska do Německa byl dokončen před týdny. Spolková síťová agentura musí do začátku ledna rozhodnout o povolení k provozu potrubí, kterými se bude ročně dodávat z Ruska do Německa až 55 miliard metrů krychlových zemního plynu.
Reparace: "Moře slz"
Polská národně-konzervativní vláda PiS opakovaně řeší požadavky na reparace vůči Německu. Teprve nedávno Morawiecki oznámil zřízení institutu pro výzkum všech válečných škod.
Pro federální vládu je tato záležitost právně a politicky uzavřená. Odkazuje především na Smlouvu dva plus čtyři o zahraničněpolitických důsledcích německé jednoty z roku 1990.
Na tiskové konferenci se Scholzem Morawiecki požadavky na reparaci výslovně nezopakoval. Řekl ale, že na toto téma mluvil se Scholzem. "Není to jen o moři slz našich matek, moři krve našich otců, ale také o ztracených příležitostech k normálnímu rozvoji, ztracené svobodě, ztracené demokracii a ztracené nezávislosti."
Právní stát: Scholz doufá v „pragmatické řešení“
K tématu právního státu Scholz zdůraznil, že se spoléhá na dohodu mezi Evropskou komisí a Polskem. „Evropa je společenstvím hodnot a práv. Spojuje nás myšlenka právního státu a demokracie,“ řekl. Proto doufá ve „velmi dobré pragmatické řešení“.
Polská vláda PiS už roky restrukturalizuje soudnictví a vede spory s Evropskou komisí. Kritici obviňují Varšavu z toho, že dostává soudce pod tlak a činí soudnictví v souladu. Kvůli kontroverzním reformám zahájila Evropská komise několik řízení o nesplnění povinnosti proti Varšavě a podala žaloby k Evropskému soudnímu dvoru.
Migranti v Bělorusku: Scholz slibuje podporu
Existují však také záležitosti, ve kterých obě země vykazují větší shodu. Nová kancléřka například ujistila Polsko o podpoře ve sporu o to, jak naložit s migranty, kteří se týdny po tisících snaží dostat z Běloruska přes vnější hranice EU do Polska nebo pobaltských států.
Přístup běloruského vládce Alexandra Lukašenka byl „nelidský a máme společný úkol ho odmítnout,“ řekl Scholz.
Německo chce proti tomuto nevhodnému způsobu „hybridní války“ jednat solidárně s Polskem. „Je opravdu hrozné, co tam běloruský premiér Lukašenko dělá. Využívá lidi pro své politické účely.“ EU obviňuje Lukašenka, že konkrétně nechal lidi do Běloruska přivézt z krizových oblastí, aby je pak propašoval do EU a destabilizoval tam situaci.
