Dtj globální vojenské výdaje opět zvýšila v minulém roce - na 1,822 bilionů dolarů, nebo reálně o 2,6 procent ve srovnání s loňským rokem. Za nyní určeným švédským institutem pro mírový výzkum Sipri Megabetrag jsou zvláštní vývoj. Například poprvé od roku 2011 zvýšily USA za prezidenta Donalda Trumpa svůj vojenský rozpočet o 4,6 procenta na 649 miliard dolarů.
Na druhém místě na světě se zařadila Čína s odhadovanými 250 miliardami dolarů do vojenských výdajů, což je nárůst o pět procent. Francie je nyní před Ruskem, v loňském roce se v pátém roce umístila na pátém místě s 63,8 miliardami dolarů.
K této změně pozice dochází, i když Paříž mírně snížila své vojenské výdaje (mínus 1,5 procenta). Ale Moskva se snížila mnohem více (mínus 3,5 procenta). V důsledku toho Rusko sklouzlo ze čtvrtého na šesté místo s 61,4 miliardami dolarů ve vojenských výdajích. Podle švédských analytiků Rusko již od roku 2006 již není mezi pěti zeměmi s největšími vojenskými rozpočty. Na čtvrtém místě je Indie a třetí místo stále drží Saúdská Arábie. Německo pokročilo z devíti na osm s 49,5 miliardami dolarů ve vojenských výdajích.
Mírové výzkumné pracovníky v tomto seznamu srovnávají pouze vojenské domácnosti, aniž by analyzovaly, jak jsou tyto částky z hlediska zadávání veřejných zakázek a správy. Například Saúdská Arábie dováží téměř celý svůj arzenál zbraní s třetím největším vojenským rozpočtem na světě.
Kromě toho existují na celém světě značné rozdíly v tom, jak politika a společnost oceňují činnosti v oblasti vyzbrojování. Zatímco Francie je spíše pyšná na to, že vývoz zbraní v zemi roste, v Německu existují politické požadavky na další omezení. Berlín proto Paříž považuje za nespolehlivého partnera pro společné evropské zbrojní projekty. Obchod se zbraněmi se opět zvedá.
Vojenské výdaje v Číně rostou již 24. rok po sobě
Švédští badatelé vidí jasné známky další modernizace. Například globální vojenské výdaje jsou nyní o 76 procent vyšší než nejnižší úroveň od konce studené války v roce 1998. V loňském roce byl nový světový rekord ve vojenských výdajích dosažen desetiletí po skončení velkého konfliktu mezi Východem a Západem.
Absolutní čísla s mnohamiliardovým rozpočtem však lze vidět i ve vztahu k ekonomické síle země. A existují překvapivé hodnoty. V roce 2018 tak globální vojenské výdaje ve vztahu k ekonomické produkci klesly minimálně. V uplynulém roce to bylo 2,1% světového hrubého národního produktu (předchozí rok: 2,2). Nicméně, protože vojenské výdaje rostly více než světová populace v 2018 (plus 1.1 procenta), aritmetický $ 239 na osobu byl utracený na vojenských účtech (předchozí rok: 230).
Výzkumní pracovníci Sipri určili pro Čínu 24 let po sobě rostoucí vojenské výdaje. To je také důsledek ekonomické síly země. Nicméně, pokud ekonomika v Lidové republice už tak rychle neroste, je to patrné i na šmyku na zbrojení. 5% nárůst vojenského rozpočtu v roce 2018 představuje nejmenší nárůst za pouhé dvě desetiletí. Podle Sipriho odhadů vynakládá Střední království na svou armádu 1,9% svého hrubého domácího produktu.
V USA je to 3,2 procenta, ve Francii 2,3 procenta, v Rusku 3,9 procenta a v Německu pouze 1,2 procenta. Poměrně nízké vojenské výdaje ve vztahu k ekonomické síle Německa opakovaně vyvolávají kritiku, například od amerického prezidenta Trumpa, podle kterého Německo nesplňuje cíl NATO ve výši dvou procent .
Zajímavostí nových čísel Sipri je také dlouhodobější pohled na vojenské výdaje. Takže v roce 2018 pod Trumpem, i když americký rozpočet na zbraně vzrostl. Ve skutečnosti to byl první výstup za sedm let. V desetiletém rozpětí od roku 2009 do roku 2018 zvýšily všechny státy s patnácti největšími vojenskými rozpočty své vojenské výdaje - s výjimkou Spojených států, Velké Británie a Itálie, které v minulosti dávaly více zbrojí než dnes.
Největšími faktory růstu v desetiletém srovnání jsou Čína (plus 83%) a Turecko (65%). Skupina s nízkým růstem (do deseti procent) v dlouhodobém srovnání zahrnuje Francii, Německo a Japonsko.
Navzdory rostoucím vojenským rozpočtům klesl globální relativní podíl výdajů na obranu v porovnání s ekonomickou produkcí v průběhu jedné dekády, informují vědci ve své analýze. Pokud jde o hrubý národní produkt, vojenský podíl v uplynulém roce byl dokonce o 0,5 procentního bodu nižší než v roce 2009. Asi dvě třetiny všech zemí světa utratí na svou armádu méně než dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Pokud jde o ekonomickou moc, Saúdská Arábie je v čele s 8,8 procenty a Haiti s 0,01 procenty na konci.
