Clanek pochazi z Welt.de
Ze 40 000 na 300 000 vojáků: NATO chce překvapivě zvýšit počet svých sil rychlé reakce na krize. A posíleny mají být i bojové prapory na východním křídle. Jako vzor by k tomu mohly sloužit plány kancléře Scholze.
Bylo to velkolepé prohlášení šéfa NATO Jense-Stoltenberga: Na pozadí ukrajinské války chce obranná aliance zvýšit počet sil rychlé reakce (NATO Response Force – NRF) pro krizové situace ze současných 40 000 na více než 300 000. . Mnohonárodní bojové prapory na východním křídle aliance, které mají v současnosti kolem 1600 vojáků, má navíc doplnit třítisícová až pětitisícová brigáda.
NATO tak sleduje cíl odradit Rusko od útoku více než dosud a zároveň zvýšit obranyschopnost svých členských států. Za tímto účelem by mělo být v nejvyšší pohotovosti výrazně více sil než dříve, aby bylo možné rychle a přesně zasáhnout. Stoltenberg v pondělí hovořil o „největším přeskupení naší kolektivní obrany a odstrašování od studené války“. Příslušná rozhodnutí mají být přijata na summitu NATO v Madridu v polovině tohoto týdne.
Síly rychlé reakce NATO byly založeny v roce 2002. Zpočátku intervenční síly tvořilo pouhých 20 000 vojáků, ale po anexi Krymu Ruskem se jejich počet zvýšil na 40 000. NRF jsou v konečném důsledku pozemní, vzdušné a námořní síly, které musí být připraveny provádět vojenské operace v krátké době.
Části NRF byly naposledy nasazeny v srpnu 2021. Pomáhali evakuovat afghánské jednotky NATO, které prchaly před teroristickými milicemi Talibanu. Německo má v současné době v zásahových silách kolem 16 000 mužů a žen. V době míru jsou mnohonárodní síly pod národním velením, ale v nouzi je povolává vrchní velitel NATO, který má sídlo v belgickém městě Mons, téměř 70 kilometrů od Bruselu.
Aby byly v případě krize dostatečně operační, jednotlivé moduly NRF často cvičí společně a někdy se také účastní velkých manévrů NATO, jako například loni na jaře v Norsku.
Takzvaná připravenost k pohybu (notice to move) jednotlivých jednotek je různá. Některé jednotky budoucnosti více než 300 000 sil musí být připraveny k nasazení do deseti dnů na místě, jiné za 11 až 30 dnů. Podrobnosti zatím nejsou známy. Krajské obranné plány, které mají být dokončeny v příštím roce, pak upraví podrobnosti rozmístění zásahových sil v příslušných zemích.
Podle toho, jak rychle jsou jednotlivé síly připraveny k akci, se rozlišuje základní rozdíl mezi třemi kategoriemi NRF: Takzvaný kopí (VJTF), který by měl být na místě do dvou až tří dnů a má zatím kolem 5000 muži a ženy. Německo povede tyto síly, které jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti, v nadcházejícím roce na základě všeobecné rotace.
Předsunuté síly hrotu kopí jsou poté po několika týdnech následovány prvními následnými silami (IFFG) a poté, jako třetí kontingent v rámci postupného uspořádání, obecnými následnými silami (FFG), možná jen měsíce. později. Zatím není jasné, do jaké míry se toto uspořádání v budoucnu změní.
Kromě výrazně většího počtu sil krizové reakce ve vysoké pohotovosti má být posílena i přítomnost jednotek NATO na východním křídle, tedy v pobaltských státech a Polsku (předsunutý postoj). Vzorem pro to by mohly být plány již oznámené kancléřem Olafem Scholzem na doplnění mnohonárodních bojových jednotek v Litvě pod německým vedením o další mnohonárodní bojové skupiny až 5000 mužů a žen.
Většina této brigády je však údajně umístěna v Německu a speciálně připravena pro nasazení v Litvě. Diplomaté NATO uvádějí toto rozdělení hlavně finančními důvody, protože umístění celé brigády na východním křídle by způsobilo nesmírné náklady.
