Clanek pochazi z Welt.de
Německé školy zoufale hledají zaměstnance a výuka je na mnoha místech ohrožena. Žádné dlouhodobé řešení se ale nerýsuje a učitelem se chce stát jen málokdo. Mohou zde být vzorem i jiné země? Přehled ukazuje, jak se ostatní země chovají ke svým pedagogům – a jak je platí.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v německém vzdělávacím systému je obrovský. Konference ministrů školství předpovídá, že do roku 2025 bude chybět zhruba 25 000 učitelů. Asociace učitelů to považuje za podcenění: Podle prezidenta Heinze-Petera Meidingera se počet volných míst již pohybuje mezi 32 000 a 40 000 . Co dělat?
Lákat ranou státní službou, paušálem za stěhování, vyššími platy? Zvýšit povolenky, rozšířit třídy, nabídnout více online kurzů? Zdá se, že žádná z myšlenek, o kterých se v současnosti veřejně diskutuje, neřeší zásadní problém: příliš málo mladých lidí se chce stát učiteli. Jak je to v jiných zemích? Přehled.
Francie
Situace ve školách je napjatá – a trvá už léta. Hlavním důvodem chronického nedostatku učitelů jsou mizerné platy. Učitelé v naší sousední zemi vydělávají v průměru jen polovinu svých německých kolegů. To by se mělo změnit. „Žádný učitel nezačne svou kariéru s čistým platem nižším než 2000 eur,“ slíbil prezident Emmanuel Macron. „Pakt pro učitele“ by měl umožnit i poplatky za doplňkové služby.
Nízké platy ovlivňují i pověst učitelů. Ve srovnávací studii z roku 2018 jen 7 % francouzských učitelů uvedlo, že se jim dostává „přiměřeného společenského uznání“, ve srovnání s průměrem OECD čtvrtiny.
Na začátku školního roku na podzim měla více než polovina škol nedostatek učitelů. Po celostátních přijímacích zkouškách do učitelství se nepodařilo obsadit více než 4000 míst. Výsledkem bylo, že akademie ve Versailles organizovala takzvané seznamky práce, kde byli dočasní pracovníci náborováni během pouhé půl hodiny.
Práce je pro mladé lidi neatraktivní nejen kvůli platu, ale také kvůli omezené mobilitě. Svou kariéru musí zpravidla začít na předměstích , kde jsou pracovní podmínky drsné kvůli nedostatečné sociální rozmanitosti. „Jsme přesvědčeni, že je třeba vytvořit podmínky pro zvláštní přitažlivost a že ředitelům musí být poskytnuta větší manévrovatelnost, pokud jde o příspěvky,“ říká Pierre Moscovici, předseda francouzského Účetního dvora, který požaduje reformu vzdělávání učitelů, aby povolání atraktivnější.
Macron, jehož manželka Brigitte byla učitelkou, při svém nástupu do úřadu v roce 2017 slíbil zásadní změny. V sociálních hotspotech se počet tříd na základních školách snížil na polovinu. Špatné podmínky ve veřejných školách a časté rušení vyučování však znamenají, že lidé s vysokými příjmy stále častěji posílají své děti do soukromých škol. Martin Mistr
Itálie
Ani Itálie nemůže být pro Německo vzorem, pokud jde o učitelské povolání: Řím platí svým učitelům základních škol ročně s 15 lety odborné praxe kolem 36 000 eur, což je jeden z nejnižších platů v západní Evropě . Vstup do profese je také často nejistý: uchazeči pracují roky na smlouvy omezené na jeden školní rok a v létě pobírají podporu v nezaměstnanosti, než jsou trvale přijati.
Přesto je zájemců mnoho, protože učitelé jsou státní zaměstnanci a pro mnoho Italů je jistota zaměstnání prvořadá. To, že navzdory těmto okolnostem při nástupu do školy často chybí pedagogové - v září 2022 jich bylo celostátně kolem 200 000 - je zase dáno tím, že veřejná kola přihlášek a náboru jsou zdlouhavá kvůli přílišné byrokracii. Dočasní učitelé pak musí znovu nastoupit. Virginie Kirst
Dánsko
Severní soused Německa Dánsko již pociťuje dopady nedostatku učitelů – a má se to ještě zhoršit. Podle analýzy dánských univerzit aplikovaných věd by zemi mohlo do roku 2030 chybět asi 13 000 učitelů. Řada učitelů na veřejných základních školách v Dánsku již nemá žádné učitelské vzdělání. Čerstvě vyškolení učitelé často opouštějí školy již po několika letech - a často uvádějí jako důvod pracovní podmínky. Alespoň plat je v evropském srovnání dobrý: učitelé si pro začátek vydělají o něco více než 4000 eur měsíčně.
V boji s nedostatkem učitelů chce vláda mimo jiné zlepšit školení. Cíl: více praktických zkušeností, vyšší kvalita výuky a dalšího vzdělávání. Nový dánský ministr školství Mattias Tesfaye chce také utrácet více peněz za školy – a neznamená vybavit je iPady a chytrými deskami. Tesfaye naopak nedávno vyzval dánské školy, aby výuku opět učinily analogičtější. Asociace dánských učitelů si také stěžuje, že díky digitalizaci jsou školní hodiny jednotnější – a tím méně zajímavé nejen pro žáky, ale i pro jejich učitele. Julia Wäschenbachová
Velká Británie
Rishi Sunak má velké plány. S cílem podpořit ekonomiku chce britský premiér zavést povinné hodiny matematiky až do věku 18 let. Problém: Školský systém je v krizi. Státní instituce jsou léta podfinancované a země trpí akutním nedostatkem učitelů. Podle Národní nadace pro pedagogický výzkum vláda tento měsíc splní méně než polovinu svého cíle náboru 26 000 středoškolských učitelů.
Je to dáno především špatným platem. Podle institutu klesly platy v Anglii v letech 2010 až 2022 v průměru o jedenáct procent. Učitel v současnosti vydělává 28 000 až 38 810 liber (odpovídá 32 000 až 44 100 eur) ročně.
V březnu britské učitelské odbory odmítly nabídku vlády: zvýšení platů o zhruba 4,3 procenta a jednorázovou platbu ve výši 1000 liber (asi 1140 eur). Žádná nová jednání se neplánují. Elle Crossley, ekonomka z Centra pro ekonomiku a obchodní výzkum, odhaduje ztrátu ekonomického výkonu učitelů a zaměstnanců univerzity v důsledku letošních stávek na 270 milionů liber (307 milionů eur).
Zdá se, že Sunakův výpočet nevychází. Politický poradce Sam Freedman na Twitteru napsal: „Pokud jste poddimenzovali tisíce učitelů matematiky + snížili reálné mzdy na 13 let + zavedli politiku, která vyžaduje tisíce dalších učitelů matematiky, jaká je pravděpodobnost úspěchu?“ Mandolin Rutkowski
Polsko
93 procent všech učitelů v Polsku chce mít možnost odejít do předčasného důchodu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu odborného časopisu "Glos Nauczycielski". Je to dáno především tím, že polští učitelé obecně vydělávají velmi málo. Učitel na základní škole si například vydělá v průměru 4 432,15 zlotých, tedy v přepočtu necelých tisíc eur, měsíčně – hrubého. Při životních nákladech ve velkých městech srovnatelných s těmi v Německu je to bída. Přesto se počet učitelů v Polsku v posledních letech mírně zvýšil. Na každého učitele v zemi připadá 9,6 studenta, což je výrazně pod průměrem EU. Péče je tedy velmi dobrá.
Pro mnoho Poláků je učitelské povolání atraktivní i přes rozumnou mzdu. Oproti Německu je v rámci škol mnoho příležitostí k postupu, vzdělávací systém je dobře digitalizovaný, což usnadňuje práci.
A studenti? Již léta podávají špičkový výkon. Podle studie PISA jsou polští studenti na pátém nebo šestém místě na světě v oborech čtení, matematika a přírodní vědy. O tom si Německo může nechat jen zdát. Philip Fritz
Tags: Welt.de , skolstvi , ucitele , ucitelky , mzda , platy , PISA
