Clanek pochazi z Welt.de

Od pondělí budou na všech pozemních hranicích probíhat kontroly. Vláda semaforů zatím odmítá zabránit neoprávněnému vstupu tam, jakmile bude podána žádost o azyl.

Kritika opozičních stran je jasná a stručná.

Rozhodnutí federální vlády vyloučit žadatele o azyl z hraničních kontrol, které platí ode dneška, a neodmítnout je, se v Bundestagu setkává s ostrou kritikou – včetně samotných koaličních stran, parlamentní tajemník FDP Stephan Thomae řekl WELT: „Pokud Německo není odpovědný podle dublinských pravidel „Musí být možné spolehlivě odmítnout uprchlíky na německých hranicích“.

Azylové právo EU je založeno na myšlence, že žádosti nelze jednoduše podávat tam, kde migranti chtějí, ale tam, kde vkročí na evropskou půdu. To má zabránit uprchlíkům v nekontrolovaném cestování po Evropě. "Tento princip musí znovu platit."

Podle Alexandra Throma, vnitropolitického mluvčího poslaneckého klubu CDU/CSU, „komplexní odmítnutí na hranicích jsou v současné situaci právně přípustná a nezbytná k přerušení toku nelegální migrace do Německa. Jinak se na současném stavu nic nezmění – ani u nás, ani na úrovni EU, dublinský systém v praxi prostě nefunguje.

To znamená úlevu pro téměř všechny ostatní evropské země, zatímco Německo je tím zatíženo neúměrně. Nový azylový systém EU to v podstatě nezmění. "Skutečnost, že semafor si nyní blokuje komplexní odmítnutí, je způsobena i tím, že na rozdíl od minulé vlády ustoupila při vyjednávání ostatním státům EU a vzdala se německých zájmů."

Alice Weidelová, předsedkyně parlamentní skupiny AfD, vidí rozšíření hraničních kontrol tento týden jako „čistý aktivismus“, pokud nedojde k žádnému odmítnutí. „Jak článek 16a základního zákona, tak § 18 zákona o azylu jasně stanoví, že odmítnutí jsou nejen přípustná, ale i právně závazná. Bývalý předseda Spolkového ústavního soudu Hans-Jürgen Papier to prohlásil s potřebnou jasností,“ řekl Weidel pro WELT.

„Žádný zákon EU nemůže přinutit členský stát, aby přijímal nelegální migranty proti své vůli. Naši nizozemští sousedé jsou v současné době v čele s vyhlášením azylové nouze a odstoupením od azylových a migračních pravidel EU. "Německo by mělo vyhlásit moratorium na imigraci, přijímání a naturalizaci migrantů po dobu nejméně pěti let."

Zelení považují odmítnutí za odporující právu EU

V kancléřově straně SPD však panují velké pochybnosti, zda Německo skutečně může návrh v souladu s unijním právem odmítnout. Místopředseda poslaneckého klubu Dirk Wiese by však o tom chtěl spolu s Unií dále jednat. "Jsme kdykoli k dispozici pro další diskuse, jejichž cílem je dosáhnout právně bezpečných řešení, která jsou v souladu s evropským právem a neohrozí důležitou reformu CEAS."

Zelení považují odmítnutí za odporující právu EU. Na dotaz WELT, zda a jak by měla federální vláda provést právní změnu na úrovni EU, poslanecký klub zelených neodpověděl.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) zatím rozhodnutí svých ministrů proti odmítání žadatelů o azyl na jedné straně podporuje, na druhou stranu se ale nezdá, že by se mu zcela bránil. Podle agentury Reuters na sobotním dialogu s občany v Prenzlau řekl, že naprostá většina uprchlíků přichází k německým hranicím po zemi a překročila řadu evropských zemí, ve kterých by museli podat žádost o ochrana.

"A v těchto případech musíme říci: 'Prosím, nechejte nás provést proceduru tam, kde to skutečně musíte udělat'," řekl Scholz. Nyní se toho snaží dosáhnout pomocí většího počtu hraničních kontrol, což „samozřejmě vede k nepříjemnostem,“ dodal s ohledem na pohraniční styk.

Na rozdíl od toho, co zde Scholz navrhuje, hraniční kontroly, které platí na všech pozemních hranicích, nemohou zabránit neoprávněnému vstupu odmítnutím, jakmile dotyčná osoba dá jasně najevo, že je žadatelem o azyl. Místo toho by měl být i nadále přijímán nelegální vstup a jako dříve by měl být deportován do státu odpovědného za žadatele o azyl, který nelegálně cestoval, až po kontrole jurisdikce.

Tyto takzvané dublinské transfery nikdy nefungovaly v relevantním měřítku, ale vláda v současnosti působí dojmem, že se jí brzy podaří je výrazně navýšit. Toho se dosahuje zřízením zařízení blízko hranic, ve kterých mají být zadrženi dvojnásobní žadatelé o azyl, kteří jsou přistiženi , dokud nejsou přemístěni.

Rozšíření hraničních kontrol na všechny úseky následovalo po zvýšeném tlaku na vládu, aby umožnila méně problematickou imigraci po útoku v Solingenu a zemských volbách ve východním Německu. Už 16. října 2023 nasadil semafor znatelný akcent pro lepší kontrolu migrace: Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD), která za to odpovídá, po dlouhém váhání rozšířila hraniční kontroly na úseky do Polska, České republiky a Švýcarska. Dříve existovaly pouze takové kontroly oznámené EU na hranici mezi Bavorskem a Rakouskem.

Po rozšíření loni na podzim výrazně klesl počet zjištěných neoprávněných vstupů a žádostí o azyl. Německo však letos opět zaznamenalo více než 160 000 prvních žádostí o azyl, což je mnohem více než kterákoli jiná evropská země. Většina žadatelů cestovala nelegálně z jiných zemí EU. Do konce srpna se jich však vrátilo jen 3 948. Kontroly se však dají docela dobře využít v boji proti nelegálnímu vstupu všech, kteří o azyl nežádají. Ministr Faeser ujistil dotčené příhraniční oblasti o flexibilním vyřízení. Měly by existovat „ne komplexní, ale spíše cílené kontroly“.

Mluvčí města Herzogenrath na nizozemských hranicích řekl pro „Rheinische Post“ o kontrolách: „Existuje riziko, že budou představovat zátěž pro mnoho tisíc občanů obou zemí a budou mít také negativní ekonomický dopad. Opatření by mohlo „změnit charakter našeho regionu,“ dodal s odkazem na úzkou spolupráci, která dosud existovala přes hranice.

Na německo-dánských hranicích člen SSW Bundestag Stefan Seidler očekává, že kontroly způsobí „dlouhé dopravní zácpy ve špičce, kdy se dojíždějící chtějí dostat do práce“. Zjistil, že nové ovládací prvky jsou „zcela špatné,“ řekl Seidler NDR.