Clanek pochazi z Welt.de
Navzdory zákazu vývozu se do Ruska stále dostávají drony a zbrojní technologie. Síť pomáhá vládě Vladimira Putina obcházet represivní opatření Západu. V centru pozornosti: společnosti z Německa.
Ministr Habeck je nyní v poptávce. Jsou k mání za méně než 1000 eur a pořizují slušné letecké snímky. Drony čínské technologické skupiny DJI jsou proto oblíbené u influencerů a hobby filmařů. Používají se ale i ve válce proti Ukrajině a ruská armáda je používá k průzkumu. Mateřská společnost výrobce sídlí v Číně, ale předpokládá se, že drony používané na bojišti pocházejí z dceřiné společnosti v Nizozemsku.
Ve skutečnosti musí nizozemské společnosti dodržovat právo EU a tím i západní sankce vůči Moskvě. Podnikání umožňuje pouze druh stínového obchodu přes třetí země. V případě dronů jde o objížďku přes Kazachstán, jak odhalila vyšetřovací platforma OCCRP. Dohody jako je tato prostřednictvím prostředníků pomáhají režimu Vladimira Putina vyhýbat se represivním opatřením proti jeho zemi.
Obvinění míří především proti německým firmám. "Německo je v čele západního stínového obchodu s Ruskem," řekl Erlend Bollman Bjørtvedt z norské manažerské poradenské společnosti Corisk.
Analyzoval mezinárodní celní údaje, aby zjistil, zda a do jaké míry země, které se připojily k sankcím proti Rusku, je obcházejí. Výsledek: od března 2022 – krátce po začátku války – do prosince vyvezly západní země do třetích zemí zboží za osm miliard eur, které pravděpodobně skončilo v Rusku.
Více než čtvrtina objemu připadá na německé společnosti, říká Bjørtvedt pro WELT AM SONNTAG. "Tyto západní společnosti jednají buď s hrubou nedbalostí, nebo záměrně."
Některé společnosti zvýšily své prodeje do zemí jako Kazachstán nebo Arménie o 1 000, 10 000 nebo 70 000 procent poté, co Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu. Něco takového není možné přehlédnout.
Federální ministerstvo hospodářství o obviněních ví; tam se obcházení sankcí nazývá „nepřijatelné“. Ministr Robert Habeck již v únoru oznámil, že proti takovým aktivitám chce bojovat „účinněji než dosud“. Nyní se ministerstvo odvolává na chystaný jedenáctý balíček unijních sankcí. Probíhající jednání nechtějí komentovat.
Transakce mají podobný vzorec. Společnost sídlící na západě prodává produkty skupině ve třetí zemi, která je dále prodává ruským dealerům – jako v případě dronů, které jsou ve skutečnosti určeny pro soukromé uživatele.
Americké úřady jsou znepokojeny. "Od letošního roku bylo Rusko schopno znovu importovat technologie z klíčových kategorií na zhruba předválečné úrovni," řekl Jim O'Brien, koordinátor sankcí na ministerstvu zahraničí USA . Washington určil pět zemí, které hrají ústřední roli: kromě Kazachstánu a Arménie jsou to Gruzie, Spojené arabské emiráty a Turecko, které je členem NATO.
Dobré vztahy Kazachstánu s Moskvou
Kazašská autoritářská vláda, i když si dává pozor, aby nepodporovala Putinovu válku a byla partnerem Západu, udržuje úzké vztahy s Moskvou. Země ve střední Asii sdílí 7600 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, jednu z nejdelších na světě.
Ani při nejsilnější politické vůli se patrně nepodaří zcela zabránit přechodu sankcionovaného zboží, jako jsou chytré telefony nebo mikročipy, které lze použít ve zbraních, za hranice. Kazašská vláda za žádných okolností nechce sama podléhat americkým sankcím – a zavedla digitální systém hlášení, který hlídá pohyb zboží. O tom, zda je to plošně reálné, lze pochybovat – z Bruselu za toto opatření zazněla slova chvály.
EU rovněž potvrdila, že Turecko na náznaky obcházení sankcí reagovalo poměrně rezolutně. Země je jediným členem NATO, který ani nepodporuje západní represivní opatření proti Rusku. Ankara málem spadla pod americké sankce, když několik tureckých bank zavedlo ruský platební systém Mir. Pod tlakem Washingtonu ústavy ustoupily. Turecko je hluboko v měnové krizi a nemůže si dovolit sankce.
Spojené arabské emiráty se naopak stále častěji stávají centrem pro přepravu zboží tzv. dvojího užití do Ruska, které lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Dodávky mikročipů vzrostly 15krát. Podle zpráv z médií jedná jménem sankcionovaných ruských podnikatelů v zemi řada zprostředkovatelů. Země se nyní staví jako neutrální regionální mocnost a vyvažuje své historické vazby se západními partnery stále těsnějšími vazbami na Rusko a Čínu.
Federální vláda má obavy
Od uvalení sankcí Rusko obdrželo podstatně méně zboží nezbytného pro válečné úsilí. Obcházení sankcí ale posiluje ruskou armádu. Abychom to dostali pod kontrolu, diskutuje se o několika možnostech.
Nejprve se zaměřte na vlády těch zemí, které fungují jako prostředníci. Evropská komise to chce brzy umožnit jedenáctým balíčkem sankcí. Některé členské státy však mají námitky, včetně Německa. V Berlíně panují obavy z poškození diplomatických a ekonomických vztahů s Tureckem a Čínou, uvádí například „Politico“ s odkazem na interní noviny . Komise proto již návrh oslabila , takže opatření vůči třetím zemím by byla použita pouze jako „poslední možnost“ a „výjimka“.
Za druhé, začněte se západními společnostmi prostřednictvím neruské doložky. Teoreticky by to obchodním partnerům zakázalo nadále dodávat zboží do Ruska. V praxi se však často jedná o dvě a více společností. "To je téměř nemožné ověřit," říká Sebastian Billig, právník specializující se na právo zahraničního obchodu a partner poradenské společnosti Baker Tilly.
Pro německé společnosti jsou pravidla každopádně přísná – a složitá. Některé společnosti jsou zahlceny, zejména ty, které nemají vlastní právní oddělení nebo oddělení compliance. Levné odkazuje na Švýcarsko, kde příslušný úřad již vydal pro společnosti kontrolní seznam „Red Flag“. Kontrola vývozu musí „neprobíhat pouze selektivně, ale musí být chápána jako nedílná součást všech oblastí společnosti s vlastní sadou pravidel“.
Západní korporace již nyní podstupují velké riziko, pokud do Ruska i přes sankce dodávají produkty, na které se vztahuje ruské embargo, přímo či nepřímo přes třetí země. Advokát Billig očekává, že audity zahraničního obchodu budou tomuto tématu v příštích letech věnovat velmi velkou pozornost.
Důsledky porušení sankcí sahají od pokut přes propadnutí majetku až po odnětí svobody a také poškození image společnosti. Analytik Bjørtvedt, který studoval západní export, také říká: „Mluvíme o riziku, které trvá 30 let do budoucnosti.“ Vysoká cena za krátkodobý zisk.
Tags: Welt.de , sankce , obchazeni sankci , Nemecko , Habeck , Rusko , Ukrajina , dron drony , export
