Clanek pochazi z Welt.de
Mnoho majitelů domů v Německu bude muset přestavět svůj topný systém na tepelná čerpadla. Jaké zařízení je ale to pravé, jaký systém vytápění je vhodný, kolik stojí přestavba, jak vysoký je příkon a co je dotováno?
WELT odpovídá na nejnaléhavější otázky. Když přijde řeč na technologickou změnu v německých kotelnách, kancléř Olaf Scholz (SPD) nyní volí podobně velká slova jako ve svém slavném projevu „Zeitenwende“ v Bundestagu: „Energetický přechod může a bude také úspěšný,“ řekl nedávno na konference Stadtwerkeverband VKU v Berlíně. Budoucnost patří obnovitelným energiím – z důvodů nákladů, životního prostředí a bezpečnosti.
V tom se shoduje se svým ministrem hospodářství. Robert Habeck (Zelení) se drží svého plánu z velké části zakázat instalaci plynových a olejových topných systémů . Od roku 2024 by mělo být 65 procent nově instalovaných topných systémů poháněno obnovitelnými zdroji. Tuto podmínku alespoň na papíře splňuje tepelné čerpadlo . Očekává se, že letos bude instalováno 350 000 elektrických ohřívačů a 500 000 v příštím roce.
Nákup a instalace tepelných čerpadel jsou však výrazně dražší než u plynových a olejových topných systémů. Habeck proto zdůrazňuje, že restrukturalizační plány by měly být doprovázeny „velkým sociálně-politickým podpůrným opatřením“. Bude více veřejných grantů. Stát dosud hradil až 40 procent uznatelných nákladů na nákup a instalaci.
Topná zátěž, výkon zařízení a radiátory musí být vzájemně optimálně sladěny. Jinak se prodraží nejen pořízení tepelného čerpadla. Ale také provoz kvůli vysokým nákladům na elektřinu. Zde jsou nejdůležitější základní pravidla pro začátečníky s tepelným čerpadlem.
Kolik tepla dům potřebuje?
Výchozím bodem je výpočet potřeby tepla budovy. V ideálním případě by to měla provádět odborná firma. Majitelé domů by si ale měli udělat představu i sami, aby si mohli porovnat zařízení a nabídky instalací.
V novostavbách je to jednoduché, zde můžete postavit budovu kolem tepelného čerpadla a od počátku optimalizovat otopné plochy na nízkou teplotu náběhu, tedy teplotu topné vody.
V nové budově je 30 stupňů docela možné. Faktury na online portálu flow30.de ukazují, jak toho lze dosáhnout. „Čím nižší si mohu zvolit výstupní teplotu, tím efektivněji zařízení pracují,“ vysvětluje Wolfgang Diebel, vedoucí produktového managementu výrobce Buderus.
Ve stávajících budovách jsou naopak požadovány vyšší výstupní teploty, zřídka 55, častěji 65 stupňů a více. Proto zde nejprve musíte počítat.
Důležitá je tepelná zátěž budovy a potřeba teplé vody. Topné zatížení lze odhadnout pomocí několika parametrů. Na internetu k tomu existují jednoduché nástroje, například na stránkách Německé asociace tepelných čerpadel .
Rozhodující je rok výstavby, izolace a obytná plocha. Nejprve se odhadne "specifické" topné zatížení, to je dodávka tepla na metr čtvereční, která je potřebná k udržení teploty v místnosti, která se obvykle předpokládá na 20 stupňů. Obecně platí, že rodinné domy postavené do roku 1958 mají hodnotu 180 wattů na metr čtvereční, od roku 1995 hodnota klesá na 60 wattů.
Vynásobeno obytnou plochou, například 150 metrů čtverečních, to v tomto případě znamená tepelné zatížení budovy devět kilowattů. Zhruba odhadem to odpovídá požadovanému výkonu tepelného čerpadla (v kW).
Odpovídající zařízení v současnosti stojí mezi 12 000 a 16 000 eur. Navíc jsou tu náklady na instalaci v podobné výši, vždyť se musí vyměnit celý řídicí systém a přeložit vedení mimo dům.
Jaká je spotřeba energie?
Záleží na tom, jak efektivně tepelné čerpadlo pracuje. A to je zase určeno typem radiátorů. Podlahové vytápění vyžaduje nižší teploty než radiátory, a proto často spotřebuje celkově méně energie, a to i při stejném požadavku na teplo v místnosti. Rozhodující je také venkovní teplota a chování uživatele, a to i s ohledem na spotřebu
teplé vody.
V první řadě lze i zde použít základní pravidlo: spotřebu energie na metr čtvereční a rok (zjištěnou v energetickém průkazu) vynásobte obytnou plochou. V domě o rozloze 150 metrů čtverečních z roku 1995 je to typicky 150 kilowatthodin (kWh) na metr čtvereční a rok, tedy celkem 22 500 kWh.
Druhou důležitou hodnotou je pak sezónní faktor výkonu tepelného čerpadla. To je uvedeno v prospektu (často příliš optimistickém) nebo je vypočítáno poradcem. Roční výkonový faktor je poměr množství vyrobené energie a spotřebované elektrické energie.
Trojka tedy znamená: Z jedné jednotky elektřiny se vyrobí tři jednotky tepla. Ve výše uvedeném příkladu s domem o rozloze 150 metrů čtverečních vydělte 22 500 kWh ročním výkonnostním faktorem tři – a výsledkem je 7 500 kWh spotřeby elektřiny za rok.
Ale to je zbožné přání. "Výkonové specifikace tepelných čerpadel jsou obvykle specifikovány pro konkrétní teplotní podmínky," říká Rainer Lang, manažer vývoje tepelných čerpadel u výrobce Vaillant.
V mnoha popisech produktů lze nalézt hodnoty jako „A2 / W35“ jako základ pro faktor výkonu. "A2" znamená venkovní teplotu dva stupně Celsia.
"W35" pro výstupní teplotu 35 stupňů. Tedy ideální podmínky, které jsou zejména ve stávajících budovách nereálné.
Navíc je zde spotřeba teplé vody. Voda na sprchování a oplachování se ohřívá na cca 45 stupňů, velká rodina podle toho spotřebuje více tepla. Zejména nízkonákladoví asijští dodavatelé rádi podvádějí a maximální výkon svého čerpadla uvádějí pouze pro plusové teploty. Pokud se venku ochladí nebo není-li výstupní teplota dostatečná, spotřeba energie rychle vzroste.
Bosch Thermotechnik je ale také optimistický a na webu uvádí příkon pro tepelná čerpadla 27 až 42 kWh na metr čtvereční. V domě o 150 metrech čtverečních získáte minimálně 4000 až 6300 kWh ročně. Pak účet za teplo s cenou elektřiny 0,35 eura činí dobrých 2200 eur.
Přibližně polovina všech budov však spotřebuje více než 42 kilowatthodin na metr čtvereční. I webové stránky výrobce Bosch proto varují: „Elektrická tepelná čerpadla jsou hospodárná od pracovního počtu kolem tří.“
To také naopak znamená, že vše se může výrazně prodražit při nižších výkonových koeficientech, vyšších výstupních teplotách a velké spotřebě teplé vody. Drobnými rekonstrukčními pracemi - zateplením střechy a suterénu, moderními radiátory lze alespoň trochu zlepšit topný výkon.
Které tepelné čerpadlo je to pravé?
Moderní čerpadla zvládnou v zásadě i výstupní teploty 60 stupňů a více. To se ale z dlouhodobého hlediska prodraží. Pokud je nutné topidlo kvůli akutní závadě stejně vyměnit, odborníci proto doporučují tzv. hybridní řešení: Nejprve se nainstaluje účinný nový plynový kotel, jehož ovládání je optimalizováno pro pozdější spolupráci s tepelným čerpadlem.
"Plynové vytápění pak může absorbovat špičkové
zatížení v zimě a tepelné čerpadlo může převzít základní zatížení s nižší výstupní teplotou," vysvětluje Diebel. Taková instalace také splňuje požadavky zákonodárce na minimálně 65 procent obnovitelné energie.
Zbytek vyplývá z prostorových podmínek na místě. Obvykle se instalují tepelná čerpadla vzduch-voda. Jsou k dispozici ve dvou provedeních: jako tzv. dělená zařízení a jako monobloková čerpadla.
U dělené verze je výměník tepla v suterénu s ventilátorem na vnější straně. Ve variantě monoblok se topná voda ohřívá ve venkovní jednotce, takže výměník je instalován společně s jednotkou pro sběr vzduchu a je venku. Topná voda je přiváděna studená do tepelného čerpadla a ohřívána zpět do domu.
To má tu výhodu, že mezi technickou místností a
venkovní jednotkou nemusí být položeno žádné potrubí s chladivem. „To také znamená, že technik nepotřebuje osvědčení o chlazení,“ vysvětluje odborník Diebel. Montáž je mnohem jednodušší.
Splitové jednotky jsou levnější, ale často používají chladiva HFC. Ty jsou považovány za škodlivé pro klima, EU pracuje na zákazu. Od 1. ledna 2028 budou financována pouze tepelná čerpadla s přírodními chladivy, obvykle propanem nebo isobutanem.
Kolik peněz dává stát?
Základní sazba dotace je 25 procent způsobilých nákladů na nákup a instalaci. To se zvýší na 35 procent, pokud se ve stávající budově vymění starý topný systém. Plynový ohřívač musí být starší 20 let.
Další bonus ve výši pět procent se poskytuje v případě, že se jako zdroje tepla používá země, podzemní voda a odpadní voda au tepelných čerpadel pracujících s přírodními chladivy. Je jich však jen pět procent. Celkový systém musí dosahovat ročního výkonnostního faktoru alespoň 2,7.
