Clanek pochazi z Welt.de
Vojenský historik Sönke Neitzel předpovídá obrat v ruské útočné válce proti Ukrajině. Se sankcemi proti Rusku to však nemá mnoho společného. Neitzel pochybuje, zda by NATO dokázalo odrazit útok na Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko.
SVĚT: Pane Neitzeli, co je pro vás jako vojenského historika po více než 110 dnech nejpřekvapivějším zjištěním této války?
Sönke Neitzel: Zdá se, že Ukrajina tuto válku přežije. To samo o sobě je překvapivé. Naprostá většina odborníků očekávala, že země rychle padne. Ruští výsadkáři měli velmi dobrou pověst, ale selhali při úvodním útoku na Kyjev s velkými ztrátami. Neuspěl ani následný postup na hlavní město.
Je také překvapivé, jak špatně vedou Rusové válku technicky. Od roku 2008 došlo k velkým reformám a velkým manévrům. Boj do hloubky, pronikání s mobilními obrněnými silami, s drony, s velkou dělostřeleckou převahou: toho jsme viděli málo.
Také se divím, že nevypukla velká kybernetická válka , která nám byla vždy na konferencích předpovídána. Byla tu myšlenka: pokud Rusové půjdou do války, vypnou elektřinu v Kyjevě a jednoduše napochodují.
"Naprosto nerealistické, že Ukrajina může znovu dobýt území v Donbasu"
Sönke Neitzel je profesorem vojenské historie na Univerzitě v Postupimi. V rozhovoru pro WELT hovoří o současném průběhu války a dezolátním stavu Bundeswehru – a o tom, jaký podíl na tom měla bývalá kancléřka Angela Merkelová.
Zdroj: WORLD / Ibrahim Naber
SVĚT: Tento plán ovládnout celou Ukrajinu se smrskl na boj o Donbas. Situace v klíčové oblasti kolem Sievjerodonecka je v tuto chvíli dramatická: Ukrajina má těžké ztráty a Rusové postupují. Jak hodnotíte situaci?
Neitzel: Rusům se nepodařilo obklíčit Donbas na velkém území. Nyní je to relativně malá místnost. Když vidím tyto obrázky a dívám se na mapu, jsou tam paralely s obrannými bitvami Wehrmachtu proti Rudé armádě ve druhé světové válce.
Charkov například čtyřikrát změnil majitele a nakonec byl osvobozen Rudou armádou v srpnu 1943. Tehdy sovětská vojska postupně zatlačovala Němce a tyto dvě armády do sebe narážely jako kovadlina. Německé síly byly vyčerpány a kvůli vysokým ztrátám byly poprvé německé divize rozpuštěny.
O dvě úrovně menší dnes zažíváme. Zase je to opotřebení. Ruská strana neustále přidává síly z hlubin oblasti. A ukrajinská armáda se již připravuje na stažení z Donbasu, pokud to bude možné.
SVĚT: Jak dlouho může Putin pokračovat v této válce se současnou intenzitou?
Neitzel: Rusko má každopádně dost sil bojovat s vysokou intenzitou až do pozdního léta a pak, pokud možno, vzít i Doněckou lidovou republiku. K tomu stačí jejich tanky a jednoduchá válečná technika.
Pak si myslím, že je reálné, aby Putin něco řekl. Nevidím teď, že tato válka, tak jak to teď probíhá, bude pokračovat až do Vánoc. Protože ruské zálohy byly nakoupeny za velmi vysokou cenu. A pokud budou pokračovat v boji tímto tempem, dobýt Ukrajinu bude trvat 100 let.
Takže ne, Rusko se bude spoléhat na obklíčení ukrajinských jednotek na Donbasu nebo jejich stažení. Pak by mohli vyhlásit jednostranné příměří. Pravděpodobně by to byla situace podobná té na Donbasu v roce 2014.
SVĚT: Co by to znamenalo pro Západ?
Neitzel: Existuje normativní síla faktu. Nemyslím si, že sankce Putina přinutí něco měnit. Nejsem si vědom žádného případu v historii, kdy by sankce skutečně ukončily válku. Považuji za zcela nereálné, že se Ukrajině podaří tyto oblasti na Donbasu dobýt zpět. Tak žádoucí, jak by to bylo!
Protože ukrajinská armáda se umí bránit. Útok je ale něco úplně jiného. A nevidím, že by na to ukrajinská armáda měla schopnosti. Potřebovali byste mnohem, mnohem více těžkých zbraní a dělostřelectva.
SVĚT: Kancléř Olaf Scholz nedávno řekl: „Je pravda, že Německo je jedním z nejdůležitějších vojenských podporovatelů Ukrajiny. Nikdo nedodává v takovém rozsahu jako Německo.“ Co Scholz ví a my nevíme?
Neitzel: Na to se musíme zeptat jeho. Můžeme soudit jen to, co je veřejně známé. Britové a Američané dodávají větší objem. Vidíme norské houfnice v akci, francouzská děla, americká děla – jen ne německá. Nevidíme žádné německé kuny, žádné německé gepardy. V oblasti těžkých zbraní je toto Scholzovo tvrzení zjevně chybné.
"Sotva nikdo z FDP tleskal a potlesk od Zelených byl extrémně zdrženlivý."
Spolkový kancléř zatím neodpověděl na otevřené otázky o dodávkách zbraní: „Proč nebyly Marder a Leopard dodány dříve?“ ptá se Roderich Kiesewetter. "Ukrajina nikdy nepožádala o tanky Gepard, samozřejmě, že je vezme," řekl unijní expert na zahraniční politiku.
Zdroj: WORLD / Michael Wüllenweber
SVĚT: Proč federální vláda váhá?
Neitzel: Vždycky mám dojem, že Scholz musí dělat balancování mezi NATO, Ukrajinou a frakcí SPD. A že podle mě část SPD masivně šlape na brzdu, zatímco NATO a Ukrajina křičí: Teď do toho! A on se jako kancléř snaží najít kompromis. Jedna věc je tedy jasná: pokud by se Ukrajina musela spoléhat na Německo, Ukrajina by nyní byla ruská. A toto zjištění se nezměnilo.
SVĚT: Celkově to všechno zní, jako byste očekávali další úspěchy Putina na Ukrajině.
Neitzel: Už teď zabírá pětinu ukrajinského území. Po Moskvě může vzít ukrajinské zajatce. Jeho jednotky ukořistily důležitý materiál. Putin to všechno může představit jako vítězství. Ale jaká je perspektiva?
Západ ve skutečnosti nemůže uvolnit sankce. Zda zejména Čína přeskočí na stranu Ruska a bude dodávat například čínská letadla, se teprve uvidí. Zkušenosti ukazují, že Putin cestu ven najde. Ekonomiky nejsou rigidní systém. Otázkou tedy je, co bude pro Rusko další zastávkou. Putin by mohl za pár let sebrat sílu k útoku na Oděsu.
Spor o blokádu ukrajinského obilí
V ukrajinských přístavech blokovaných Ruskem prý uvízlo více než 23 milionů tun obilí a olejnatých semen. Ruský ministr zahraničí Lavrov během své návštěvy Turecka prohlásil, že je ochoten o této otázce diskutovat.
Zdroj: WELT/ Philipp Reichelt
SVĚT: A možná by mohl počkat na výsledek amerických prezidentských voleb v roce 2024, které budou mít dopad na jednání s Ruskem a roli NATO.
Neitzel: Pak by se Bělorusko mohlo v určitém okamžiku připojit k válce. Na severu by pak byl možný překvapivý postup na Kyjev. A samozřejmě stále existuje nebezpečí, že by ruská speciální jednotka komanda mohla zabít Zelenského. To vše jsou myslitelné scénáře.
SVĚT: Polský prezident Andrzej Duda nedávno v rozhovoru pro „Bild“ řekl, že před 80 lety všichni věděli, že Hitler musí být poražen, a to se nyní bude týkat i Putina. Musíme porazit Putina, abychom si zajistili mír?
Neitzel: Pro jednou bych souhlasil s pacifisty u nás, kteří poukazují na to, že Rusko je jaderná velmoc. Co znamená porazit Putina? Domnívám se tedy, že plné znovudobytí území, kterých se Rusko zmocnilo od 24. února, by Putina skutečně zahnalo. A nebyl bych si jistý, jestli by nebyl ochoten použít taktické jaderné zbraně .
Aby měla šanci získat zpět například Krym, muselo by NATO vstoupit do války. A i zde se lze ptát, zda by NATO bylo vzhledem ke stavu západních armád dostatečně silné. A zda by byl Západ skutečně ochoten za Krym zemřít.
SVĚT: NATO je v současnosti zaneprázdněno silnějším zabezpečením vlastního území.
Neitzel: Východní křídlo NATO je stále jen slabě zabezpečeno. Bojové skupiny, které jsou aktuálně v akci, nikoho v tomto stavu nezastaví. To je jasné. To bylo nakonec PR, nic víc. To bylo nyní trochu posíleno a Bundeswehr má v záloze také další síly, které by mohly být nasazeny do 30 dnů. Obrana pobaltských států je však slabá.
Zajímalo by mě, zda by NATO dokázalo odrazit útok na Litvu, Lotyšsko nebo Estonsko. Aktuálně nehrozí žádné akutní nebezpečí, ale kdo ví, co bude za dva tři roky.
SVĚT: Bývalá kancléřka Angela Merkelová (CDU) nedávno pronesla v Berlíně při svém prvním veřejném vystoupení po dlouhé době pozoruhodnou větu. Vojenské odstrašování je „jediný jazyk“, kterému Putin rozumí.
Neitzel: Pokud si to uvědomila a hodně s ním mluvila po telefonu, proč se energetická závislost od roku 2014 zvýšila? A to, co řekla o Bundeswehru, bylo prostě ošuntělé. Řekla, že to není tak špatné, protože jsme zvýšili rozpočet na obranu a ani v jiných zemích to nevypadá lépe. To druhé je správné. Přesto je to s Bundeswehrem katastrofa! A odpovědnost za to nakonec nese kancléřka. A bylo by hezké slyšet trochu sebekritiky.
SVĚT: Jaké vysvětlení máte pro výrok Merkelové?
Neitzel: Tady zase vidíte, že paní Merkelová buď Bundeswehru nic nerozumí, nebo ji Bundeswehr nezajímá. A tipoval bych obojí. A to si v duchu říká každý, když se ho zeptáte, proč je Bundeswehr po 16 letech CDU na tak nejisté půdě.
SVĚT: Ve své knize „Deutsche Krieger“ jste došli k závěru: Buď to s Bundeswehrem děláme správně, nebo to neděláme vůbec. Jakým směrem se Bundeswehr ubírá se 100miliardovým speciálním fondem?
Neitzel: Peníze již byly řádně vynaloženy. Musíme si ale konečně odpovědět na otázku: co chceme? Kancléř byl v Litvě a učinil pozoruhodné prohlášení, že bude bráněn každý centimetr území NATO. Z toho bych nyní vyvodil, že musíme Bundeswehr připravit na válku. To znamená, že pokud by Putin v určitém okamžiku zaútočil na východní křídlo NATO, byla by to válka.
Jde o to, aby tato brigáda, která je nyní zřejmě nasazena v Litvě, mohla bojovat. Buďme tedy upřímní: jde o boj, zabíjení a umírání. A to musí vláda vojákům jasně sdělit: Tento stát vás vybaví co nejlépe, ale vy jste tomuto státu složili přísahu a my pak budeme tuto přísahu také vyžadovat. Pokud v tom nejsme upřímní, měli bychom to nechat být.
To nejdůležitější o Putinově válce na Ukrajině odpoledne pro vás, včetně nejlepších doporučení WELTplus.
EMAILOVÁ ADRESA
PŘIHLÁSIT SE
SVĚT: Na začátku války bylo mnoho lidí překvapeno větou generálporučíka Alfonse Maise, který prohlásil, že Bundeswehr je v současnosti „víceméně prázdný“. Co to znamená pro dnešní válečnou schopnost Bundeswehru?
Neitzel: "Prázdné" neznamená, že nemáme žádné vojáky, zbraně nebo tanky. Máme tohle. A armáda má v Litvě bojovou skupinu. Musíme se ale podívat na celkový stav. Jen jeden příklad: Pandemie Corona a pomoc Corona od Bundeswehru nás vrátily o rok a půl ve výcviku. To ale nikoho nezajímalo, protože si mysleli, že nikdy nebudou muset bojovat.
Momentálně jsme na tréninkové úrovni C, což je úroveň Zug. Ale nedostáváme se k tomu, aby byly roty, prapory a brigády společně skutečně plně bojeschopné.
Až 5000 vojáků Bundeswehru má v budoucnu posílit východní křídlo NATO v Litvě
Kancléř Scholz se v litevském hlavním městě Vilniusu setkal s prezidentem Gitanasem Nausedou a hlavami vlád všech tří pobaltských států. Slíbil Litvě posily na obranu východního křídla NATO. V Litvě je již umístěno 1000 vojáků Bundeswehru.
Zdroj: WELT / Sebastian Plantholt
SVĚT: Jaké jsou důsledky?
Neitzel: Je to docela jednoduché: Pokud by dnes vypukla válka, neměli byste ve skutečnosti vydávat rozkaz k nasazení, protože byste za to nemohli nést odpovědnost. Protože tito lidé spolu nikdy brigádně necvičili. Během studené války probíhalo sborové bojové cvičení s 50 000 až 60 000 vojáky venku každý rok.
Navíc máme příliš málo velitelských stanovišť, příliš málo vysílaček. Munice je na den, možná na dva dny, ale to je vše. Jen v této zemi chybí munice za 20 miliard eur. Vojáci Bundeswehru se jistě snaží improvizovat. V detailu to ale často vypadá ještě hůř, než si zvenčí uvědomujete.
SVĚT: Zvenčí se zdá šílené, že Bundeswehr je v tomto stavu navzdory rozpočtu na obranu ve výši 50 miliard eur ročně.
Neitzel: Od 90. let minulého století Bundeswehr v této zemi nebyl o hrozbě a použití vojenské síly. Naše jednotky byly spíše ozbrojenou technickou záchrannou agenturou. A pokud odeberete skutečný účel instituce, pak není divu, že byrokracie bují. Vše bylo o vytvoření příjemné atmosféry.
Navíc v politice byl obrovský deficit rozhodování. Na tom stojí tato absurdní debata o nákupu dronů. Každý kabaretiér by se tam bavil. A Němci mají zálibu v tom, že chtějí postavit superzbraň, jako je bojové vozidlo pěchoty Puma. Samozřejmě se to muselo vejít do A400M a taky to všechno muselo umět. To není válka.
Ve válce však fungují jednoduché věci. Ta věc musí řídit a on musí střílet. Ale my dáváme přednost tomu, abychom postavili ručně vyrobené high-tech zařízení, které by se snad dalo použít v Lüneburském vřesovišti.
Federální rada dává zelenou speciálním fondům Bundeswehru
O speciálním fondu Bundeswehru bylo rozhodnuto. Po Spolkovém sněmu nyní schválila potřebnou novelu základního zákona také Spolková rada. Program modernizace vojáků za 100 miliard nyní může začít.
SVĚT: Nyní existují prostředky a plán, jak zacelit alespoň ty největší mezery v Bundeswehru.
Neitzel: Jako občané musíme věřit ministerstvu obrany a generálům, kteří to pomohli vyjednat. Musíme ale také jasně stanovit, kdo je odpovědný. Známe všechna jména. Je to 20, 30 důstojníků a generálů B9 a výše, kteří se musí postarat o to, abychom za dva, tři roky udělali významný krok vpřed z hlediska operační připravenosti. My občané chceme, aby se s našimi penězi něco dělo. A když to nejde, musí následky pocítit i odpovědní.
SVĚT: Jednou jste řekl: „Němci se vždy schovávali před svou historií.“ Spolková vláda je mistrem světa, pokud jde o mluvení, ale trpaslíkem, pokud jde o činy. Opakuje se to v těchto měsících ukrajinské války?
Neitzel: Rozhodně. Projev kancléře Scholze z 27. února byl jedním z největších projevů v oblasti bezpečnostní politiky v historii Spolkové republiky. Skutečnost, že prošel 100 miliardami, je jednoznačně velkým okamžikem pro parlamentarismus. V kontextu německé bezpečnostní politiky nebyli Němci nikdy pacifisty. S přezbrojováním jste tam nebyli - Adenauer byl zvolen v roce 1957 nadpoloviční většinou. Nebyli s dvojkolejným rozhodnutím NATO - Kohl byl zvolen poté. Nebyli ve válce v Kosovu, ani v Afghánistánu.
To znamená: V určitých situacích Spolková republika Německo vždy doručila. Ale za posledních 30 let vždy ustoupila do pozadí. Ano, něco děláme, ale prosím co nejméně.
SVĚT: Na čem je založen tento postoj federální vlády?
Neitzel: Německo má jasné referenční body: nikdy více. Už nikdy válka. Už nikdy více zločinci. A už nikdy sám. Ale pokud teď ostatní říkají, že jdeme do války, tak máme problém. Bylo by skutečným zlomem, kdyby federální vláda od začátku v této krizi vedla. Dodáme dělostřelectvo a ostatní se přesunou s námi. Jenže právě to Němci vyloučili. Rozhodně nechceme být první, kdo něco udělá.
Ano, proč ne? Proč ne? S Nord Stream 2 Němci prováděli velmi jasnou politiku proti vůli svých spojenců. Teď nechceme pokračovat. Pokud dojdeme k závěru, že se jedná o existenční krizi, která ohrožuje naše hodnoty, normy a bezpečnost, Německo musí udělat více.
