Clanek pochazi z Welt.de
Němci důvěřují Bundeswehru a chtějí vidět ozbrojené síly vhodné pro válku – průzkum ukazuje, že. Průzkum také odhaluje, kolik z jejich země by sloužilo u zbraně v případě obrany. Velká většina to považuje Rusko za hrozbu pro bezpečnost Německa.
Co si myslí Němci o svých ozbrojených silách? A o bezpečnostní politice spolková vláda?
Tyto otázky pohánějí Bundeswehr, který jako armáda v demokracii závisí na podpoře mezi obyvatelstvem, po desetiletí. V roce 1996 proto Centrum pro vojenskou historii a společenské vědy Bundeswehru začalo zpracovat průzkum jednou ročně.
Tak také rok 2024. Tentokrát se Institut Ipsos 18 dotazoval na město 18 Květen až 23. května Výsledky byly reprezentálně vybrané občany ve věku 16 a více let, výsledky hodnotily výsledky po dobu téměř pěti měsíců vojenského sociologa Tima Grafa, vědecké rady v centru centra. Nyní prezentuje svou výzkumná zpráva, která tvrdí, že je nejrozsáhlejší svého druhu v otázkách zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky v Německu.
Ústřední nález 100stránkového dokumentu – titulu „Mezi strachem z války a válečné způsobilosti“ – z pohledu vojáků: Občané mají vůči Bundeswehru neustále pozitivní postoj, důvěřují ozbrojeným silám drtivou většinou. V roce 2023 dosáhl základní pozitivní postoj historického maxima 86 procent. Současná hodnota je mírně nižší na 82 procentech, ale přesně ve víceletém průměru.
Bundeswehr věří stejným mnoha respondentům (85 procent; minus dva procentní body). Ve srovnání s ostatními státními institucemi se obraz ozbrojených sil řadí na druhé místo za policií (90 procent), ale před Spolkovým ústavním soudem (83 procent), Spolkovým sněmem (70 procent) a federální vládou (55 procent). Skupina Bundeswehrových skepálků je menšina: 14 procent (plus tři procentní body) občanů má k vojákům negativní postoj, 13 procent (plus dva) tomu nevěří.
Zpráva uzavírá: „Výšk vysoké přijetí Bundeswehru napříč všemi částmi obyvatelstva je důkazem, že ozbrojené síly jsou zavedenou složkou státu a společnosti.“ A „Nezávislá na bezpečnostní a obranné situaci, nejméně tři čtvrtiny občanů již čtvrt století říkají, že mají pozitivní postoj k Bundeswehru.“
To je také pozoruhodné v tom, že ministr obrany Boris Pistorius (SPD) v březnu 2023 poprvé prohlásil, že ozbrojené síly v současné době nemohou plnit svůj základní mandát státní a alianční obrany. "Nemáme žádné ozbrojené síly schopné bránit, tedy schopné bránit ofenzivní, brutální agresi," řekl ministr s odkazem na „mezeny, které se objevily za posledních 30 let“ pro vybavení a personál.
Vysoká reputace vojáků v populaci
Občané však vědí, jak se rozlišovat. Představitelům vojáků poskytují dobré známky, zejména v domácí vzájemné pomoci (78 procent), ale také při obraně země a alianční obrany (53 procent). Abstraktní schopnost bránit Německo proti vojenskému útočníkovi naopak vidí jen 43 procent pozitivních. A vybavení a výzbroj, které mají být zodpovědné za politiky, hodnotí 29 procent pozitivních, 38 procent negativních a 29 procent "částečně/částek".
V pozadí není divu, že nadpoloviční většina respondentů je pro další zvýšení finančních (57 procent; beze změny do roku 2023) a personálu (58 procent; plus dvě) zdroje Bundeswehru. Menšina osmi procent obhajuje snížení výdajů na obranu a zaměstnanců (šest procent), zatímco 30 procent z nich obhajuje konstantní úroveň.
To platí i na skutečnost, že státní rozpočet je omezený, s přihlédnutím k ostatním oblastem a znalostem. V souladu s tím je 59 procent občanů pro zvýšení výdajů na obranu. Pouze s vnitřní bezpečností (62 procent) a důchody (61 procent) je více.
Občané za tím upřednostňují dopravní infrastrukturu (57 procent), digitalizaci (54 procent), hospodářskou a průmyslovou podporu (44 procent), ochranu životního prostředí (42 procent), rozvojovou pomoc (23 procent) a podporu v nezaměstnanosti (18 procent). Výjimkou jsou voliči levice, Zelení a spojenectví Sahra Wagenknecht (BSW), které nepodporují ani finanční, ani personální posílení Bundeswehru.
Nová vojenská služba se také setkává s pozitivní odezvou obyvatelstvu. Téměř polovina respondentů považuje úvod za nezbytný, zatímco čtvrtina nevidí potřebu a čtvrtina není rozhodnutá. 49 procent obhajuje, že nová vojenská služba by se měla vztahovat na mladé muže i ženy, každý pátý je v této otázce nerozhodnutý a něco víc než čtvrtina tak činí. Muži se více vydávají za vojenskou službu pro obě pohlaví (54 procent) než ženy (44 procent).
Učastníci průzkumu mladšího 50 let (téměř 1000) byli také dotázáni na jejich osobní ochotu bránit se. V případě vojenského útoku by většina mužů (61 procent; plus čtyři) byla připravena bránit Německo se zbraní; u žen je to 21 procent (plus tři). V průměru 42 procent osob mladších 50 let v současné době uvádí, že chtějí bránit Německo se zbraní v případě vojenského útoku, zatímco 52 procent (min tři) to odmítá. Sedm procent dotázaných nechtělo nebo nemohlo na tuto otázku odpovědět.
Zajímavé je i pohled na skupiny voličů. Voliči FDP (73 procent) a AfD (61 procent) jsou v případě vojenského útoku nejochotnější bránit Německo zbraněmi. Mezi voliči Zelených (22 procent) a BSW (27 procent) je připravenost nejnižší.
Při pohledu na rusko-ukrajinskou válku
Stanovisko k výdajům na obranu a personální obsazení souvisí s bezpečnostní situací. Ruská plná invaze na Ukrajinu 2022 způsobila, že veřejná schválení ke zvýšení nárůstu prudce vzrostlo, protože anexe Krymu v roce 2014 a islamistické útoky z 11. září v roce 2014. "Výsvědnost veřejnosti se zvýšením výdajů na obranu a počet vojáků závisí na posouzení bezpečnostní situace," píše Timo Graf.
Skutečnost, že Němci pozorně sledují vývoj na bojišti na Ukrajině, dokazuje vnímání hrozeb. Po vypuknutí války v roce 2022 se hodnocení osobní, národní a globální bezpečnostní situace výrazně zhoršilo. V roce 2021 72 procent občanů stále obdrželo svou osobní bezpečnostní situaci jako velmi či spíše dobrou, toto číslo v roce 2022 kleslo na 56 procent. V roce 2023, kdy Ukrajina dosáhla vojenských úspěchů, se toto číslo mírně zotavilo na 61 procentech. Letos, kdy Rusko znovu získalo svou vojenskou iniciativu, opět klesá na 57 procent.
Rozvoj je podobný s národním a globálním hlediskem: méně než polovina dotazovaných (42 procent) hodnotí situaci v Německu jako jistou. Celosvětová bezpečnostní situace je hodnocena pouze pozitivně o 15 procent. "Pocit bezpečí občanů se zhoršil a strach z války se zvýšil," píše sociolog. 41 procent (plus sedm) se bojí války v Evropě, obava napětí mezi Západem a Ruskem zůstává ve velikosti (58 procent; plus tři).
Rusko je velkou většinou (65 procent) vnímáno jako hrozba pro bezpečnost Německa kvůli jeho vojenské akci na Ukrajině a ozbrojeným silám ozbrojených sil. Omezení ekonomických vztahů s Moskvou podporuje 66 procent (plus dvě). Podíl respondentů s pozitivními postoji k Rusku je jen deset až 14 procent. Mezi příznivci AfD a BSW je vnímání hrozby nejslabší.
Veřejná podpora německé vojenské podpory Ukrajině vzrostla ve srovnání s předchozím rokem. Příznačně více respondentů je pro vojenskou pomoc místo čistě civilní pomoci. 49 procent (plus čtyři) zastánců podpory Ukrajiny vojensky, aby se mohla bránit proti Rusku. Jen neceráhá čtvrtina (23 procent) je rozdělena a čtvrtina (26 procent) takovou podporu odmítá.
Méně respondentů než v předchozím roce volá po tom, aby Ukrajina byla podporována výhradně nevojenskými prostředky (37 procent; minus čtyři). VýchVárce ukrajinských vojáků v Německu je oblíbený u výcvikem ukrajinských vojáků v Německu: 62 procent dotázaných je pro, jen 16 procent proti němu.
"Vzýklad na vojenskou hrozbu, kterou představuje Rusko, stojí za bodem obratu věku pro obrannou politiku jasná většina občanů a vyzývá k Bundeswehru vhodnému pro válku," říká vojenský sociolog Graf. I když strach z války opět narůstá, nevede k paralýze. Naopak se zdá, že hrozba „napověduje vůli bránit svou vůli v německém obyvatelstvu – přinejmenším mezi těmi, kteří se nacházejí v demokratickém středu politického spektra“.
