Návrh je stažený z parlament.cz

Vládní návrh zákona,

kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

 

 

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn

 

 

Změna zákona o Vojenském zpravodajství

 

 

„Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

 

(1) Zřizuje se Vojenské zpravodajství jako jednotná ozbrojená zpravodajská služba České republiky.

 

(2) Postavení a působnost Vojenského zpravodajství a jeho spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní právní předpis1).

 

(3) Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem plní úkoly obrany České republiky v kybernetickém prostoru19) (dále jen „kybernetická obrana“).

 

ČÁST DRUHÁ

 

POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ

 

§ 2

 

Úkoly Vojenského zpravodajství plní příslušníci Vojenského zpravodajství, kterými jsou vojáci z povolání a vojáci v záloze povolaní k výkonu vojenské činné služby
k Vojenskému zpravodajství, a zaměstnanci zařazení ve Vojenském zpravodajství2a), kteří se na plnění úkolů Vojenského zpravodajství podílejí v rozsahu, který určuje statut Vojenského zpravodajství2b).

 

§ 3

 

Příslušníci Vojenského zpravodajství jsou při plnění svých úkolů povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma.

 

_____________________

19) § 2 písm. a) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).

 

 

§ 4

 

Příslušníci Vojenského zpravodajství prokazují svou příslušnost k Vojenskému zpravodajství služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Vojenské zpravodajství“.

 

§ 5

 

Příslušníci Vojenského zpravodajství ve služebním poměru vojáka z povolání jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případě nutné obrany nebo krajní nouze3).

 

ČÁST TŘETÍ

 

SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ

 

§ 6

 

Specifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání osob jednajících ve prospěch Vojenského zpravodajství.

 

HLAVA I

 

ZPRAVODAJSKÉ PROSTŘEDKY

 

§ 7

 

(1) Vojenské zpravodajství je oprávněno v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou

 

a) zpravodajská technika,

b) krycí doklady,

c) krycí prostředky,

d) sledování osob a věcí.

 

(2) Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.

 

§ 8

Zpravodajská technika

 

(1) Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je jimi zasahováno do základních práv a svobod při

a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek,

b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů,

d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Vojenského zpravodajství,

e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky.

 

(2) Použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv
a svobod, není

 

a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob,

b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů,

c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky,

d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu.

 

§ 9

Použití zpravodajské techniky

 

(1) Vojenské zpravodajství může zpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Ministerstva obrany (dále jen "soudce") a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené anebo
v daném případě nemožné.

 

(2) Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod nad nezbytně nutnou míru.

 

(3) Vojenské zpravodajství může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky
i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení
k použití zpravodajské techniky vydané podle zvláštního právního předpisu4).

 

(4) Vojenské zpravodajství je oprávněno žádat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů.
V tomto případě je povinno doložit, že použití zpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno5).

 

(5) Vojenské zpravodajství je oprávněno v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich sítě, a

b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem18).

 

§ 10

Povolení k použití zpravodajské techniky

 

(1) Povolení k použití zpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje

a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn

 

 

odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,

b) důvody pro použití zpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1,

c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské techniky vůči osobě uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.

 

(2) Soudce o žádosti o povolení k použití zpravodajské techniky rozhodne bezodkladně.

 

(3) Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu tří měsíců; tuto dobu lze na základě nové žádosti prodloužit, vždy však nejvýše o další tři měsíce.

 

(4) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky,
a odůvodnění povolení k použití zpravodajské techniky.

 

(5) Soudce vydá současně s rozhodnutím o povolení k použití zpravodajské techniky výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a výrok, zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění.

 

(6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění zamítnutí.

 

(7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.

 

 

§ 11

Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky

 

(1) Soudce je oprávněn požadovat od Vojenského zpravodajství informace
k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.

 

(2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské techniky pominuly, povolení
k jejímu použití odejme.

 

§ 12

 

Vojenské zpravodajství bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské techniky.

 

§ 13

Krycí doklady

 

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Vojenského zpravodajství nebo k utajení jeho příslušnosti k Vojenskému zpravodajství anebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Vojenského zpravodajství.

 

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, guvernéra České národní banky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, dále služební průkaz soudce nebo státního zástupce anebo doklad žijící osoby.

 

(3) Krycí doklad opatřuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele.

 

(4) Vydání krycího dokladu zabezpečuje Vojenskému zpravodajství Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Bezpečnostní informační služba.

 

(5) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zajistit v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu nebo vyjmutí (fyzické vymazání) údajů souvisejících
s krycím dokladem, popřípadě blokování6) těchto údajů. Orgán veřejné správy příslušný
k vedení informačního systému je povinen poskytnout k provedení těchto úkonů potřebnou součinnost.

 

(6) Vojenské zpravodajství vede evidenci opatřených krycích dokladů.

 

§ 14

Krycí prostředky

 

(1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není listinou ani jiným dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Vojenského zpravodajství.

 

(2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele.

 

(3) Vojenské zpravodajství vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.

 

§ 15

Sledování osob a věcí

 

(1) Sledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky.

 

(2) O použití sledování osob a věcí a o jeho dokumentaci rozhoduje na žádost ředitele Vojenského zpravodajství ministr obrany.

 

(3) Vojenské zpravodajství je oprávněno žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů.
V tomto případě je povinno doložit, že použití sledování bylo podle tohoto zákona povoleno4).

 

HLAVA II

 

VYUŽÍVÁNÍ OSOB JEDNAJÍCÍCH VE PROSPĚCH VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ

 

§ 16

 

(1) Vojenské zpravodajství je oprávněno při plnění svých úkolů využívat osoby jednající v jeho prospěch.

 

(2) Osobou jednající ve prospěch Vojenského zpravodajství se rozumí fyzická osoba starší 18 let, poskytující dobrovolně Vojenskému zpravodajství informace nebo služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s Vojenským zpravodajstvím.

 

(3) Vojenské zpravodajství je povinno ochraňovat osobu jednající v jeho prospěch před vyzrazením a způsobením újmy na životě, zdraví, cti nebo majetku, která by jí mohla vzniknout takovým jednáním.

 

ČÁST ČTVRTÁ

KYBERNETICKÁ OBRANA

§ 16a

Zajišťování kybernetické obrany

 

(1) Vojenské zpravodajství zajišťuje kybernetickou obranu jako součást obrany České republiky.

(2) Vojenské zpravodajství může při zajišťování kybernetické obrany využívat technické prostředky kybernetické obrany, kterými jsou věcné technické prostředky vedoucí k předcházení, zastavení nebo odvrácení kybernetického útoku ohrožujícího zajišťování obrany České republiky; Vojenské zpravodajství při zajišťování kybernetické obrany společně s technickými prostředky kybernetické obrany k dosažení shodného účelu využívá také související postupy a opatření.

(3) Využívat technické prostředky kybernetické obrany na území České republiky, pokud lze očekávat, že naruší důvěrnost zpráv podle zákona o elektronických komunikacích a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů konkrétní osoby, lze výlučně za podmínek stanovených pro použití zpravodajské techniky tímto zákonem.

 

§ 16b

Předpoklady umístění a použití technických prostředků kybernetické obrany

 

Umístění technických prostředků kybernetické obrany podle § 16a může být provedeno výlučně na základě jeho schválení vládou, která rovněž schválí podmínky jejich používání k zajištění kybernetické obrany. Návrh na umístění technických prostředků kybernetické obrany, jehož součástí je také návrh podmínek jejich používání, předkládá vládě ministr obrany na základě návrhu ředitele Vojenského zpravodajství.

 

§ 16c

Součinnost

 

Vojenské zpravodajství může za podmínek schválených vládou podle § 16b
a v rozsahu potřebném pro zajišťování kybernetické obrany požadovat od právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany.

 

ČÁST ČTVRTÁ PÁTÁ

 

VEDENÍ EVIDENCÍ VOJENSKÝM ZPRAVODAJSTVÍM

 

§ 17

 

(1) Vojenské zpravodajství je oprávněno ukládat, uchovávat a využívat údaje
o fyzických a právnických osobách ve svých evidencích, jestliže

a) existují podložená podezření ze záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace
ve své působnosti,

b) je to potřebné ke zjištění a zhodnocení záměrů nebo činností, o kterých zabezpečuje informace ve své působnosti, nebo

c) je to nutné k plnění dalších úkolů stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

 

(2) Údaje o chování nezletilých osob mladších 15 let se nesmějí vkládat do evidencí. Údaje o chování nezletilých osob starších 15 let se musí po dvou letech od vložení přezkoumat a nejpozději po pěti letech uložit tak, aby k nim neměl přístup nikdo jiný než orgány oprávněné podle zvláštního právního předpisu, ledaže by po dovršení zletilosti těchto osob k nim získalo Vojenské zpravodajství v oboru své působnosti další poznatky.

 

(3) Všechny údaje vedené v evidencích Vojenského zpravodajství, o kterých
se dodatečně zjistí, že byly získány neoprávněně nebo že jsou nepravdivé, se uloží tak, aby
k nim neměl přístup nikdo s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního právního předpisu.

§ 18

 

Pokud údaje o osobách, uchovávané v evidencích Vojenského zpravodajství, již nejsou k plnění úkolů Vojenského zpravodajství potřebné nebo pokud je k tomu jiný zákonný důvod, uloží Vojenské zpravodajství tyto údaje způsobem, který zabrání každému, s výjimkou orgánů oprávněných podle zvláštního právního předpisu, v přístupu k těmto údajům.

 

§ 19

 

Vojenské zpravodajství je povinno zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením nebo zničením.

 

§ 20

 

(1) Vojenské zpravodajství skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

 

(2) Vojenské zpravodajství může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností.

 

(3) Vojenské zpravodajství zřizuje bezpečnostní archiv k trvalému zachování informací7).

 

 

 

 

 

ČÁST PÁTÁ ŠESTÁ

 

KONTROLA ČINNOSTI VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST

 

§ 21

 

(1) Kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

 

(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

 

(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní právní předpis8). Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije.

 

§ 22

 

(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Vojenského zpravodajství nebo jím pověřeného příslušníka Vojenského zpravodajství do objektů Vojenského zpravodajství.

 

(2) Ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu

a) statut Vojenského zpravodajství9),

b) návrh rozpočtu Vojenského zpravodajství,

c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky10),

d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Vojenského zpravodajství,

e) vnitřní předpisy Vojenského zpravodajství.,

f) usnesení vlády, kterým vláda schválila umístění a podmínky použití technických prostředků kybernetické obrany podle § 16b.

 

(3) Ředitel Vojenského zpravodajství předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

a) zprávu o činnosti Vojenského zpravodajství11),

b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, vyjma zpravodajských prostředků použitých při zabezpečování informací majících původ v zahraničí12), a to pouze ve věcech
a v případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo,

c) zprávu o použití technických prostředků kybernetické obrany na území České republiky, a to pouze ve věcech a v případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo,

c) d) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Vojenské zpravodajství činné, vyjma případů a věcí při zabezpečování informací majících původ
v zahraničí12); v informaci odliší případy a věci podle zvláštního právního předpisu13),

d) e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství18),

e) f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství18), a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Vojenské zpravodajství svou činnost již ukončilo.

 

(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Vojenského zpravodajství a nahrazovat jejich řídící činnost.

 

§ 23

 

(1) Kontrolní orgán je oprávněn požadovat od ředitele Vojenského zpravodajství potřebná vysvětlení a písemné podklady, má-li za to, že

 

a) činnost Vojenského zpravodajství nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob, nebo

 

b) došlo k vyzrazení utajovaných skutečností14) z činnosti Vojenského zpravodajství.

 

(2) Každé porušení zákona příslušníky Vojenského zpravodajství, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit ministru obrany, řediteli Vojenského zpravodajství a nejvyššímu státnímu zástupci.

 

§ 24

 

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona
se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 23 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují
v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.

 

ČÁST ŠESTÁ SEDMÁ

 

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

HLAVA I

 

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 25

 

(1) Příslušníci Vojenského zpravodajství a každý, kdo plní úkoly podle tohoto zákona, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů Vojenského zpravodajství nebo v souvislosti s nimi.

 

(2) Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ministr obrany zprostit
v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 1.

 

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčen zákon o ochraně utajovaných skutečností14).

 

§ 26

 

Vláda stanoví nařízením vzor služebního průkazu příslušníka Vojenského zpravodajství.

 

•••“:

 

 

 

 

 

Změna zákona o zajišťování obrany České republiky

 

 

„Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

 

ČÁST PRVNÍ

 

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

Předmět úpravy

 

Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků
a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky (dále jen "obrana státu") před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.

 

§ 2

Vymezení pojmů

 

(1) Obrana státu, jejíž součástí je také obrana státu v kybernetickém prostoru20) (dále jen „kybernetická obrana“), je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

 

(2) Kybernetickou obranou se rozumí souhrn činností a opatření směřujících k vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru a příprava a použití sil a technických prostředků kybernetické obrany podle zákona o Vojenském zpravodajství.

(23) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo
za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

 

(34) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové
a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo
za válečného stavu.

 

(45) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu.

 

(56) Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje
a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob

 

___________________________________________________

20) § 2 písm. a) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti).

 

povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu.

 

(67) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického
a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo
za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.

 

(78) Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné
pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován.

 

(89) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně
se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků
o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací
ve prospěch míru a účasti na mírových operacích. Plány obrany státu tvoří obranné plánování, plánování operací, mobilizační plánování a mobilizační plánování, plánování připravenosti obranného systému státu a plánování kybernetické obrany.

 

ČÁST DRUHÁ

 

ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU

 

Obecná ustanovení

 

§ 3

 

Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu.

 

§ 4

 

Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.

 

§ 5

Vláda

 

(1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru

a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik,

b) vyhodnocuje úroveň připravenosti státu k zajišťování jeho obrany a v souvislosti s tím předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu zprávu o zjištěných skutečnostech
a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu,

c) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,

d) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu
a časové etapy pro jejich zpracování a schvaluje plán kybernetické obrany státu a jeho změny,

e) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování,

f) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,

g) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,

h) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2,

i) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,

j) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a územním samosprávným celkům při výkonu jejich přenesené působnosti,

k) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu.

 

(2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu,

b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu,

c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu,

d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,

e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.

 

(3) Vláda předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu každoročně
k 31. srpnu kalendářního roku, nebo kdykoliv o to požádají, zprávu o zajišťování obrany státu.

 

§ 6

Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka

 

(1) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) k zajišťování obrany státu

a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zabezpečení obrany státu,

b) odpovídá za proces plánování obrany státu a koordinuje jeho přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podkladové materiály; ministerstvo využívá údaje z registrů a evidencí v rozsahu údajů stanovených tímto zákonem a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podle zvláštních právních předpisů; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, a to bezúplatně,

c) odpovídá za plánování a zabezpečení operační přípravy státního území, doplňování ozbrojených sil a mobilizaci ozbrojených sil; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět,

d) vede soubornou evidenci věcných prostředků a soubornou evidenci o fyzických osobách určených k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci určených k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou krajskými vojenskými velitelstvími,

e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů,

f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném vládou podle § 41 odst. 2,

g) řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost
v této oblasti; rozsah přípravy občanů k obraně státu je součástí plánů obrany,

h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci
z hlediska zájmů obrany České republiky,

i) vede soubornou evidenci objektů důležitých pro obranu státu a objektů, které mohou být
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny.

 

(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti

a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná opatření k zajišťování obrany státu,

b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,

c) odpovídají za výběr objektů důležitých pro obranu státu a v součinnosti s jejich vlastníky
a provozovateli za zabezpečení jejich použití k zajišťování obrany státu,

d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.

 

(3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření
k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně.

 

§ 7

Krajské úřady

 

Krajské úřady k zajišťování obrany státu

a) vyhodnocují v součinnosti s ministerstvy, jinými správními úřady a Českou národní bankou objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,

b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace ozbrojených sil za válečného stavu a koordinují jejich realizaci u obcí s rozšířenou působností,

c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu,

d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby,

e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,

f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících
a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu,

h) zpracovávají dílčí plán obrany kraje, který po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje jeho hejtman,

i) určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

 

§ 7a

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

 

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

 

a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které
za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,

b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy
a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace za válečného stavu,

c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících,

d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit
pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

 

e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů,

f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu
a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu;
k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce
ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen „obvod“),

g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu
s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím
a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu
a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy
s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady,

h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,

i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu,

j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,

k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů kraje,

l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,

m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,

n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,

o) zpracovávají dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností, který po projednání
v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností schvaluje její starosta.

 

§ 8

Obecní úřady

 

Obecní úřady k zajišťování obrany státu

a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo
k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené
na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo
s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,

f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu,

g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

 

§ 9

Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků

 

(1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen „pověření pracovníci“) jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu

a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu,

b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti
s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu.

 

(2) Pověření pracovníci jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,

b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.

 

(3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

 

§ 9a

Vztah ke krizovému řízení

 

(1) Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů2a), informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.

 

(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.

 

(3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.

 

 

§ 9b

Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením nebo za válečného stavu může Národní bezpečnostní úřad uložit provést reaktivní opatření nebo ochranné opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti, pokud to nebrání zajišťování kybernetické obrany.

•••“..

 

 

Změna zákona o elektronických komunikacích

 

 

„Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

 

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

 

HLAVA I

 

Úvodní ustanovení

 

§ 1

Předmět úpravy

 

(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie1) podmínky podnikání
a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.

 

(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.

 

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.

 

§ 2

Vymezení pojmů

 

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb,

b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) spotřebitelem každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti,

e) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,

 

f) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,

g) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují mimo jiné budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,

h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace,

i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,

j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,

k) veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní a datový přenos,

l) rozhraním

1. koncový bod veřejné komunikační sítě,

2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo

3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

m) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,

n) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací,

o) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,

p) veřejně dostupnou telefonní službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací umožňující přímo nebo nepřímo uskutečňování národních nebo mezinárodních volání,

q) univerzální službou soubor služeb stanovený v § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem koncovým uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,

r) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln, a jejich technické specifikace,

s) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,

t) neúspěšným pokusem o volání se rozumí takové volání, které bylo úspěšně spojeno, ale zůstalo bez odezvy nebo došlo k zásahu právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

 

u) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb, nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu
s tímto zákonem se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, dalšími právními předpisy,

v) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,

w) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem
a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,

x) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích.

y) porušením ochrany osobních údajů porušení bezpečnosti, které vede k neoprávněnému přístupu nebo k neoprávněné nebo nahodilé změně, zničení, vyzrazení či ztrátě osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

z) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací
na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, pokud jejich vzájemné vztahy odpovídají přímo použitelnému předpisu Evropské unie53), a které zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,

aa) přiřazenými službami služby související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které mohou umožnit, umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby a zahrnují zejména systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti uživatele.

 

§ 3

 

(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu
a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.2)

 

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

 

(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

 

 

 

 

 

 

HLAVA II

 

Cíle a základní zásady regulace

 

§ 4

 

Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů
a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.

 

§ 5

 

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací
a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti

a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít
s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací včetně služeb přenosu obsahu, a,

c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.

 

 

(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že

a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“),

b) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a

c) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“) a s Komisí Evropské unie (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie.

 

(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti

a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,

b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,

c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí,

d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a

f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí,

g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,

h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu
a interoperabilita služeb elektronických komunikací.

 

(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti
a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména

a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,

b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,

c) podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem
k infrastruktuře řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup, aby se investiční rizika rozložila, a přitom zajišťují zachování hospodářské soutěže na trhu
a dodržování zásady nediskriminace,

d) zohledňují různé podmínky týkající se hospodářské soutěže a spotřebitelů, které existují
v různých geografických oblastech České republiky,

e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.

 

(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí
a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat
v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.

 

§ 6

 

(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být
v souladu s tímto zákonem.

 

(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně e deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná
a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.

 

(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.

 

(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen

a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci
a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu,3) aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,

b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně.

 

 

 

 

HLAVA III

 

Regulace komunikačních činností

 

Díl 1

Komunikační činnosti a podnikání

 

§ 7

 

(1) Komunikačními činnostmi jsou

 

a) zajišťování sítí elektronických komunikací,

b) poskytování služeb elektronických komunikací,

c) provozování přístrojů (§ 73).

 

(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.

 

§ 8

 

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

 

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky mohou
za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické a právnické osoby, které splňují obecné podmínky. Oprávnění k podnikání vzniká těmto osobám dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13, nestanoví-li tento zákon jinak.

 

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí

a) u fyzických osob dosažení věku nejméně 18 let,

b) u fyzických osob plná způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost fyzické nebo právnické osoby,

d) předložení dokladu o tom, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatky na daních nebo odvodech, poplatcích, úhradách, úplatách, pokutách a penále, včetně nákladů řízení, které vybírají a vymáhají finanční úřady. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,

e) skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. Tuto skutečnost fyzická nebo právnická osoba doloží čestným prohlášením.

 

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle
§ 7.

 

(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž osoba oprávněná jednat jejím jménem.

 

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu53) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v posledních 3 letech. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v posledních 3 letech, pokud tyto státy takovéto doklady vydávají. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

 

Díl 2

Všeobecné oprávnění

 

§ 9

Vydání všeobecného oprávnění

 

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

 

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací,
k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17).

 

§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

 

(1) Úřad všeobecným oprávněním stanoví konkrétní podmínky týkající se

 

a) interoperability služeb a propojení sítí,

b) zajištění dostupnosti a využívání čísel z číslovacího plánu pro koncové uživatele včetně podmínek jejich využívání,

c) ochrany životního prostředí, územního plánování, přístupu na nemovitosti včetně jejich užívání, společného umístění nebo sdílení zařízení, včetně, kde je to aplikovatelné, jakýchkoliv finančních nebo technických záruk nutných pro provedení prací,

d) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu
a s tímto programem související služby podle § 72,

e) ochrany osobních údajů a soukromí,

f) ochrany spotřebitelů,

g) omezení ve vztahu k přenášení takového obsahu, který představuje porušování právních předpisů,

h) informací, které subjekty oznamují na základě tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie65),

i) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu6) a válečného stavu7) (dále jen "krizové stavy"),

j) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací,8)

k) zajištění integrity veřejných komunikačních sítí a prevence elektromagnetického rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

l) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

m) využívání rádiových kmitočtů s ohledem na účelné využívání rádiového spektra
a zabránění škodlivé interferenci,

n) plnění povinnosti podle § 62,

o) plnění povinností podle § 97 a 98a, nebo

p) oznamování zahájení využívání rádiových kmitočtů podle písmene m).

 

(2) Podmínky podle odstavce 1 Úřad stanoví ve všeobecném oprávnění pouze tehdy, nestanoví-li je tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

 

 

•••

§ 98a

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací je povinna, je-li
o to požádána za účelem plnění úkolů kybernetické obrany Vojenským zpravodajstvím
na základě zákona o Vojenském zpravodajství, zřídit a zabezpečit ve vhodných bodech své sítě rozhraní pro připojení technických prostředků kybernetické obrany.

(2) Za plnění povinností podle odstavce 1 náleží právnické nebo podnikající fyzické osobě od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1, jakož i jiné osoby podílející se na plnění povinnosti podle odstavce 1, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o připojení technických prostředků kybernetické obrany podle odstavce 1 a s tím souvisejících skutečnostech. Tato povinnost trvá i poté, kdy tato osoba přestane být osobou podle odstavce 1 nebo osobou podílející se na plnění povinnosti podle věty první.

•••

 

HLAVA VII

 

Správní delikty

 

§ 118

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

 

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,

g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než stanoví § 33 odst. 3,

h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

i) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

j) využívá síť nebo službu elektronických komunikací v rozporu s § 96 odst. 1 nebo 2,

k) v rozporu s § 96 odst. 3 jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje,

l) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3,
§ 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6, § 86 odst. 3,

m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,

n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,

o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle
§ 102 odst. 3,

q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené
v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1, nebo

r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení.

 

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,

c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,

e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo

f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.

 

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

 

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

 

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

 

(6) Podnikatel se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,

d) využívá poskytnuté informace v rozporu se stanoveným účelem nebo nezabezpečuje zachování jejich důvěrnosti podle § 81 odst. 2,

e) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 3,

f) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu, nebo

g) v rozporu s § 30 odst. 11 uzavře smlouvu o převodu oprávnění k využívání čísel bez souhlasu Úřadu.

 

(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí správního deliktu tím, že

a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3, nebo

b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8.

 

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3 nebo neumožní svým účastníkům bezplatné volání na tato čísla podle § 69 písm. c),

b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,

e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

 

h) nezajistí službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání podle § 67,

i) nesplní povinnost podle § 69 písm. a) nebo b),

j) jako podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

k) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92,

l) nepředá údaje o účastnících pro účely vedení telefonních seznamů nebo pro účely informační služby podle § 41 odst. 3, nebo

m) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

 

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo

b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

 

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí správního deliktu tím, že

a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 4,

b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,

d) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,

j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6
pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,

k) nezachází s údaji o účastnících nediskriminačním způsobem podle § 41 odst. 3,

l) neuveřejní nebo nepředloží Úřadu informace podle § 47 odst. 2,

m) neumožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup
k internetu podle § 40 odst. 5,

n) neplní některou z povinností podle § 41 odst. 1,

o) uveřejní identifikační údaje bez souhlasu účastníka nebo neumožní bezplatné neuveřejnění, opravu, ověření anebo odstranění identifikačních údajů z účastnického seznamu v rozporu s § 41 odst. 6,

p) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,

q) v rozporu s § 39 odst. 14 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a přístupu
v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, nebo

r) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné telefonní službě podle § 43 odst. 1.

 

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,

c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,

f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 7,

g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 8,

h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1,

i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi
a podmínkami stanovenými podle § 85,

j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům
a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,

k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 5 písm. f),

l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 5 písm. a) až e), 6, 7 nebo 12,

m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

 

 

(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací
se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou povinnost při zabezpečení ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle
§ 88 odst. 1, 2, 4, 5 nebo 6,

b) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

c) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8
s výjimkou osobních údajů,

d) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

e) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

f) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

g) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

h) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro volání mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

i) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,

j) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

k) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

l) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů podle
§ 65 odst. 1,

m) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu
s § 65 odst. 2 nebo 3,

n) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím roaming
ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii65)

1. nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací,

2. neposkytuje služby elektronických komunikací za stanovených podmínek,

3. nezajistí transparentnost maloobchodní ceny roamingu,

4. nezavede oddělený prodej roamingových služeb za stanovených podmínek, nebo

5. neprovádí oddělený prodej roamingových služeb, nebo

 

o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii66)

1. zavede technické řešení odděleného prodeje roamingových služeb jiným než stanoveným způsobem, nebo

2. neposkytuje informace uživatelům.

 

(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností při šíření služeb a programů televize širokého formátu podle § 68 odst. 1,

b) nesplní některou z povinností podle § 69,

c) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených v § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

d) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

e) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,

f) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

g) nejedná podle § 79 odst. 1 o propojení, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání,

h) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33
odst. 3 písm. a),

i) neznemožní ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 9,

j) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 84 odst. 4,

k) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7, nebo

l) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6, nebo

m) nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu
ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii65).

 

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí správního deliktu tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1 nebo 3,

b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,

c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný dále předáván,

d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle
§ 97 odst. 6,

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8,

f) nevede evidenci podle § 97 odst. 10 nebo tuto evidenci nepředá podle § 97 odst. 11,

g) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,

h) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost služeb, které poskytuje, podle
§ 98 odst.1,

i) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě
a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,

j) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),

k) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

l) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

m) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné telefonní služby možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1,

n) v rozporu s § 34 odst. 4 překročí lhůtu pro přenesení čísla stanovenou opatřením obecné povahy, anebo v rozporu s § 34 odst. 5 překročí dobu jednoho pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,

o) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

p) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle
§ 35 odst. 3,

q) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

r) neuveřejní v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup pro koncové uživatele návrh smlouvy podle § 63 odst. 2,

s) nezpřístupní informace podle § 63 odst. 3,

t) neumožní uživateli uzavřít smlouvu podle § 63 odst. 4,

u) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 5,

v) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět smlouvu podle § 63 odst. 6,

w) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63 odst. 7,

x) nesplní povinnost uveřejnit přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele uloženou Úřadem podle § 71 odst. 1,

y) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

z) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9,

aa) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6,

ab) neuvede ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,

ac) neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 9 nebo 10,

ad) uplatňuje podmínky pro ukončení smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63 odst. 11, nebo

ae) v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně.

 

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dále dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností při zabezpečení ochrany údajů podle § 88a odst. 1 nebo 2.

 

(16) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí správního deliktu tím, že

a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,

b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,

c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

 

(17) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání
se dopustí správního deliktu tím, že

a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,

b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo

c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

 

(18) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),

b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo

c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

 

(19) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

 

(20) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.

 

(21) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatné volání na čísla tísňového volání podle § 33 odst. 1 nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci volajícího podle § 33 odst. 2, nebo

b) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání čísel tísňového volání podle § 33 odst. 5.

 

(22) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací dopustí správního deliktu*) tím, že

a) v rozporu s § 98a odst. 1 nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní
pro připojení technických prostředků kybernetické obrany na žádost Vojenského zpravodajství, nebo

b) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 3.

 

(22 23) Za správní delikt podle § 118 se uloží pokuta do

a) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5, odstavce 6 písm. g) nebo odstavce 14 písm. ad),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. m), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až m), odstavce 10 písm. j) až r), odstavce 12 písm. f) až o), odstavce 13 písm. i) až m), odstavce 14 písm. k) až ad) nebo odstavce 15,

c) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a), b), odstavce 4, odstavce 6 písm. a) až f), odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až e), odstavce 13 písm. a) až h), odstavce 14 písm. a) až j), odstavce 16, 17, 18, 19, 20 nebo 21 odstavce 16 až 22.

 

 

§ 119

Přestupky

 

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uskutečňuje zlomyslná volání,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1,

c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

 

_____________

*) Od 1.7.2017 se slova „správního deliktu“ nahradí slovem „přestupku“.

 

 

 

 

 

d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených
§ 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

e) uskutečňuje zlomyslná volání na číslo tísňového volání,

f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,

g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

h) v rozporu s § 93 použije adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy nebo zpráv třetím osobám bez souhlasu držitele adresy elektronické pošty,

i) v rozporu s § 96 odst. 1 nabídne marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkovi nebo uživateli, který uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,

j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle
§ 102 odst. 3,

k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené
v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103 odst. 1,

l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

m) nesplní při vykonávání komunikační činnosti některou z podmínek opatření obecné povahy vydaným Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 34 odst. 4, § 47 odst. 3, § 62 odst. 3, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 82 odst. 4, § 85 odst. 6 a § 86 odst. 3.

 

(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

c) v rozporu s § 19 odst. 7 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.

 

(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

 

(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

 

(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

 

(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad, nebo

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115.

 

(7) Fyzická osoba se jako osoba podílející se na plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující síť elektronických komunikací nebo poskytující službu elektronických komunikací dopustí přestupku tím, že poruší povinnost achovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 3.

(78) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 6 7 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

 

•••

 

 

Zmocnění

§ 150

 

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37 odst. 2, § 38
odst. 8, § 43 odst. 5, § 133 odst. 2.

 

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29
odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 5, § 48 odst. 7, § 53 odst. 4, § 80 odst. 3, § 113 odst. 8 a § 126 odst. 3.

 

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.

 

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 97 odst. 5 a 9.

 

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 44 odst. 5, § 63 odst. 3, § 64
odst. 13, § 97 odst. 7 a 12, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 6 a 7 a § 129 odst. 2.

 

(6) Úřad pro ochranu osobních údajů může vydat vyhlášku k provedení § 88 odst. 7.

 

(7) Ministerstvo obrany vydá vyhlášku k provedení § 98a odst. 3.