Clanek pochazi z Eurointegration.com.ua

 

7. dubna se v Polsku konalo první kolo komunálních voleb – klíčovou kontrolu úřadů a opozice před volbami do Evropského parlamentu a především před prezidentskými volbami, které se budou konat příští rok.

Není nutné formálně v místních volbách, na téma zahraniční politiky by se to nemělo dotknout. Současné volby se však staly „zápasově-revanecem“ soutěže mezi stranami, které jsou součástí současné koalice, a nyní opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS).

A zároveň můžeme říci, že PiS i předseda političtí předsedové vlády Donaldu Tuskovi „Citizenská koalice“ tyto volby nevyhrála, ale také neprohrála.

A je pro nás důležité, aby se volby konaly na pozadí četných sporů s Ukrajinou. Můžeme tedy očekávat, že po jejich dokončení dojde alespoň kratším napětí mezi Varšavou a Kyjevem?

 

Pohled na celostátní volby

7. dubna Poláci zvolili téměř 40 000 poslanců městských a městských zastupitelstev, 824 starostů a 107 prezidentů měst. Na seznamech bylo přes 200 000 kandidátů.

Volby se měly konat v loňském roce, protože funkční období místních samosprávnických orgánů v Polsku trvá pět let, ale vzhledem k shodě s parlamentními volbami v roce 2023 bylo hlasování odloženo na duben 2024.

Teoreticky, pro místní představitele v Polsku, není hlavním úkolem politická konfrontace, ale péče o blaho komunity, řešení ekonomických problémů, ohlašování silnic, otevírání nových center pro děti.

V říjnu 2023 však došlo ke zjevné polarizaci polské společnosti a jasné rozdělení politických táborů. Pak Poláci udělali demokratickou revoluci a převeleli na opozici vládnoucí stranu „PiS“.

Od tohoto období se vše stalo politicky barevným: od charitativních organizací až po výběr čerpací stanice, kde si koupit párky v rohlíku.

Existuje pět skupin, mezi nimiž je hlavní boj:

„Zákon a spravedlnost“ (Prawo I Sprawadliwojj), vedený Jaroszem Kaczynskim. Podporuje tradiční rodinné hodnoty, nacionalismus a zákaz potratů.

Koalicja Obywatelska, která se staví do pozice proevropské politické síly, která obhajuje obnovení plné spolupráce mezi Polskem a EU. V čele stojí Donald Tusk.

„Levft“ (Levica), vytvořené pro účast v parlamentních volbách v roce 2019. Kromě tradičních slibů levicových voleb, že se zvýší státní regulace a výdaje na sociální služby, „Live“ má v okamžiku programu legalizaci potratů, zavedení instituce registrovaného partnerství, sekularizaci školního vzdělávání.

Third Way (Trzecia Droga) je blok vytvořený před parlamentními volbami v roce 2023. Skládá se ze středopravicové strany „Polsko 2050“ (vedená televizním moderátorem, novinářkou Šimrnou Mainouou) a Polské strany rolníků (vedená Vladislavem Kosinjak-Kamish).

Konfederace svobody a nezávislosti (Konfederacja Wolnoj I Niepodlegjjjjjj) je euroskeptická pravicová koalice, která je také považována za anti-ukrajnskou. Často na jejích webových stránkách najdete články, které se například polská vláda rozhodla pomoci Ukrajině tím, že obětuje rozvoj polské ekonomiky. Vůdcem hnutí je Krzysztof Bosak, který aktivně podporuje odchod Polska z EU. Konfederace je také spletit s stávkami zemědělců na hranicích.

Samostatně můžeme také vybrat Asociaci „Po-stranické Místní samosprávy“ a místní volební výbory, které nominují kandidáty v konkrétních místních zastupitelstvech.

 

 

Místní volební kampaň byla ve srovnání s parlamentní kampaní zároveň klidná. V neposlední řadě proto, že všichni politici jsou unaveni parlamentními volbami, většina financí již byla vynaložena na ně a před kampaní do Evropského parlamentu a prezidentských voleb v Polsku.

I když hodně záleží na výsledku těchto voleb, atmosféra dramatu, stejně jako v předchozích parlamentních volbách, se necítila. I když I když. že místní volby jsou pokračováním bojů mezi největšími politickými silami – „Pravé a Spravedlnost“ a „Cromadskou koalicí“ („GC“).

Pro poslední volby byly současné volby příležitostí ke zlepšení svého výsledku v roce 2023 a k dokončení výše zmíněné demokratické revoluce a na místní úrovni, udržet si moc tam, kde byla od roku 2018, a dostat ji do komunit, kde zvítězila PiS.

Místní kandidáti ve své volební kampani se proto kromě slibů, že zlepší životy svých voličů, zmiňovali národní problémy – protesty na farmě, otázky potratů, legislativu práce, zdravotní pojištění.

 

Kdo vyhrál a kdo prohrál?

29 milionů voličů se v Polsku zaregistrovalo v místních volbách. Volební účast byla 51,5%.

Podle výsledků konečných sčítání hlasů zvítězí Právo a spravedlnost volby do Voivod Seimycs se skóre 34,27 %. To jim dalo možnost hovořit o devátých vybočujících se volbách v řadě.

Navíc tento výsledek vypadá docela úspěšně (v předchozích komunálních volbách, PiS získal 34,13%), jako za politickou sílu, která byla zbavena přístupu k administrativním zdrojům a veřejným médiím. Nakonec se PiS dočkali ještě více, než předpovídaly průzkumy.

To vše dává důvod k tomu, aby se mluvilo o klíčovém výsledku těchto voleb – PiS zůstává mocnou politickou silou, která se již zotavila z přechodu k opozici. Navíc se ukázalo, že všechna očekávání současné koalice, že bez přístupu k administrativnímu zdroji PiS se jednoduše zhroutí.

Nicméně, ďábel je v detailu, protože navzdory nejlepšímu výsledku v zemi, PiS vyhraje jen šest Voivodeships (strana má stále většinu v devíti Voivodóze).

Místo toho se v deseti Voivodódě stává „kozína koalice“ vítězem, která vítězí po většinu vošifóna Sejms, čímž posílí své zastoupení v místní samosprávě (zatím měli většinu v pouhých šesti Voivodódních lodích).

Zároveň GC posiluje svou podporu tím, že v roce 2018 získá 30,59 % oproti 26,9 %.

Politická síla, kterou Tusk získal před volbami méně než sociologové. A dokonce méně, než předpovídaly průzkumy. A co je nejdůležitější, blok současné hlavy vlády nedokázal obejít své zásadové soupeře z PiS.

Z toho důvodu, že nazvat Tusk vítězem těchto voleb nebude fungovat.

„Co je šťastné? Systematické rekvalifikuje: v roce 2018 sedm bodů, v roce 2023 dnes pět. Rekordní vítězství ve městech. Výhoda v shromážděních,“ komentuje výsledek těchto voleb sám polský premiér.

„Zábavu“ je však teprve na začátku, protože k získání moci v regionu jsou zapotřebí politická spojenectví. V případě Občanské koalice jsou možná s Třetí cestou a levicí.

Současná koalice ostatně nezlepšila svůj celkový výsledek, protože zlepšení pozic „GC“ a bloku třetí silnice (14,25 %) bylo dehydratováno slabým výsledkem „Levy“ (6,32 %).

 

 

Místo toho teď PiS může doufat ve spolupráci s protikrajinskou a populistickou stranou Konfederací. Na pozadí poklesu ratingů Konfederace zlepšila svůj loňský výsledek – získala podporu ve výši 7,23 %.

A co je nejdůležitější, tato strana má poprvé šanci získat široké zastoupení v místních orgánech.

A konečně se tyto volby ukázaly být pro Asociaci „po-policová místní samospráva“ – pro ně hlasovalo 3,01% voličů.

 

Capital record

Pokud jde o zvolení hlav měst, předchozí výsledky vypadají takto.

Ve více než polovině polských obcí byl výsledek voleb před jejich začátkem jasný, protože ve 412 obcích byl pouze jeden kandidát zaregistrován na post předsedy gmýše, starosty nebo prezident města (například Nemina z Neklya nebo Kostshin). Místo standardních voleb se konal takzvaný „podpůrný plebiscit“.

V jednom kole byl zvolen starosta ve Varšavě – Rafal Tshaskovsky (59,8%), v Gdaňsku – Alexandr Dulkevič (62,3%, jak z GC“), tak v Katovicích – Marcin Krupa, nominovaný volebním výborem voličů „Forum of Self-Government and Marchia“ (66,5%).

Tškaskovského vítězství ve Varšavě zvyšuje šance, že se v prezidentských volbách v roce 2025 stane kandidátem z Civické koalice.

Je považován za favorita tohoto závodu.

21. dubna se v takových městech bude konat druhé kolo:

v Krakově, kde Alexandr Mišalskij, Občanská koalice (39,4%)) a Lukas Gibala, Volební výbor Voličů „Krakové pro obyvatele“ (28,4%);

V Wroclaw, kde se k zemi postaví Jacek Sutrick, volební výbor „Yacek Sutrick – „Live“ a samosprávců (38,9%) a Isabel Bodnar, „třetí cesta“ (31,4%);

v Ryashev, kde se bojuje mezi Conradem Fiyolkemem, Obratskou koalicí (45,1 procenta), a Yatsek Stroinem, volebním výborem voličů „Společně pro Ryashevovu“ (18,6%).

 

Šance na hádku s Ukrajinou?

Výsledky místních voleb by neměly mít vliv na ukrajinsko-polské vztahy v rámci spolupráce mezi městy a regiony.

Možnou hrozbou je naopak další nárůst vlivu Konfederace, strany, kterou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na kongresu Evropské lidové strany v Bukurešti označila za politickou sílu, která je pro Evropu hrozbou a má za cíl pošlapat hodnoty Evropy a ničit ji.

Na místní úrovni je však nesmírně obtížné tyto příběhy propagovat.

Polské komunity nadále Ukrajincům pomáhají. Silná podpora nových místních orgánů na Ukrajinských občanů by navíc mohla být dalším signálem pro centrální vládu, aby vyřešila problémy, které se mezi našimi státy co nejdříve objevily.

 

 

Ukrajinci také čekali na konec volebního procesu v Polsku, jak doufali, že po místních volbách budou polské orgány konečně schopny vyřešit konflikty ve vztazích s Ukrajinou. V první řadě udělej vše pro to, aby se obnovil bez omezení hraničnímu překračování.

Ale neměli bychom očekávat zázrak dnes nebo zítra. Jak ukázal čas, řešení problémů souvisejících s vývozem obilím a problémy na hranicích příliš nezávisí na volebním závodě, neboť vyžaduje vypracování vzájemně přijatelných pravidel a životních podmínek pro obě zúčastněné strany.

A v situaci, kdy současné volby neukazovaly jasného vítěze, je nepravděpodobné, že by politické síly podnikly nepopulární kroky, které je mohou popádovat s velkou částí voličů.

Podle průzkumu agentury Ipsos hlasovalo pro PiS více než 57% zemědělců. Na druhém místě mezi touto skupinou je „Třetí cesta“ se skóre více než 15%.

9.3% zemědělců hlasovalo pro občanskou koalici. Můžeme tedy konstatovat, že strategie Donalda Tuska najít kompromis se zemědělci (často cenou za ztráty pro Ukrajinu) mu nepřinášela volební body.

To však pravděpodobně nepovede ke změně politiky polské vlády, přinejmenším v blízké budoucnosti.

Nejvíce, co můžeme očekávat, je, že konec voleb může polské orgány přimět k urychlení hledání kompromisu s ukrajinskou stranou.