Clanek pochazi z Welt.de
Litva výrazně omezila nákladní dopravu do ruské enklávy Kaliningrad. Moskva je pobouřena, přestože Vilnius pouze zavádí sankce EU. Ruská výhrůžná gesta dávají jasně najevo, jaký cíl Kreml sleduje – a jaké možnosti ještě má.
„Opravdu bezprecedentní“, „vše porušující“, „ilegální“ – když jde o Litvu, oficiální kremelské hlasy v posledních dnech nešetří superlativy. Podle Moskvy malá země u Baltského moře uvalila „blokádu“ na ruskou základnu v Baltském moři Kaliningrad.
Silně militarizovaná ruská provincie kolem bývalého východopruského města Königsberg, dnes exkláva uprostřed EU, spoléhá na tranzit zboží z Ruska přes Litvu. To je ale už tři dny přísně omezeno.
Moskva a státní sdělovací prostředky chtěly zpočátku vzbudit dojem, že jde o jednostranné rozhodnutí Vilniusu, důkaz „rusofobie“, z níž Moskva pobaltskou zemi obviňuje. Dokazuje to v neposlední řadě úterní svolání velvyslance EU na ruské ministerstvo zahraničí. Ruské čtení má však s realitou pramálo společného.
Ve skutečnosti nejde ani o blokádu, ani o jednostranné opatření, ale spíše o důsledné provádění posledního kola sankcí EU proti Rusku ze strany Vilniusu. Čtvrtý balíček sankcí stanoví zákaz dovozu železného a ocelového zboží z Ruska na území EU od 18. června. Pátý balíček sankcí od 10. července zakáže mimo jiné dovoz dřeva, cementu a hnojiv a také jakoukoli činnost ruských a běloruských speditérů v EU.
Pro Kaliningrad platí výjimka. Povolené zboží mohou nadále přepravovat ruští speditéři. Bez omezení je povolena i osobní doprava. Zatímco ruští politici vyhrožují Litvě, nákladní vlaky se dál valí přes malou pobaltskou zemi do Kaliningradu – jen to je zboží, které nepodléhá sankcím.
Sankce by v konečném důsledku mohly postihnout polovinu ruského zboží, které dosud do Kaliningradu přišlo přes Litvu. Námořní cesta do Kaliningradu však zůstává otevřena bez omezení. Obvinění z blokády Litvy a EU lze proto chápat především jako ruskou propagandistickou formuli. Toto je každopádně postoj šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella.
Moskva obsah chystaných omezení znala, zdůrazňuje litevská strana. A Moskva se nyní chová, jako by reakce přišla jako překvapení. Cíl se zdá jasný: Rusko musí pokračovat v rozdmýchávání konfliktu s EU kvůli své útočné válce Ruská propaganda nemůže fungovat bez vynuceného antagonismu vůči Západu a tím i vůči EU.
Guvernér regionu Anton Alichanov se zároveň snaží uklidnit obavy obyvatel Kaliningradu. Tranzit není zcela ucpaný, jsou připraveny "alternativní trasy", řekl v pondělí. To znamená námořní cestu, kterou nyní Rusko musí masivně rozšířit. V opačném případě nelze předchozí kapacitu poskytovanou nákladními vlaky a kamiony nahradit.
Rusko má jen pár pák
Moskva nyní vyhrožuje Litvě a EU „opatřeními“ na ochranu ruských „národních zájmů“. Tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev varoval, že brzy přijde odpověď a odpověď bude mít na Litvu „vážný negativní vliv“. K tomu však Rusko mnoho reálných možností nemá.
Čistě symbolickými akty by bylo „stažení“ litevské deklarace nezávislosti přijaté Moskvou, o které se v Rusku už týdny diskutuje, a odstoupení od dohody mezi EU a Ruskem z roku 2002 o kaliningradském tranzitu. Nic z toho by nic nezměnilo na členství Litvy v EU a NATO.
Klasickým pákovým efektem by bylo omezení ruského exportu energie, což se od omezení dodávek plynu přes plynovod Nord Stream 1 dotklo i Německa. Vilnius však Moskvu předešel. Od konce května země nedováží z Ruska žádný plyn, ropu ani elektřinu. K úplnému odpojení od rusko-běloruské energetické sítě by mělo dojít nejpozději do dvou let.
Ve skutečnosti mohla Moskva Litevcům ublížit pouze na jediném místě: zákazem tranzitu zboží, které je přepravováno přes Rusko do litevského přístavu Klaipeda. Námořní blokáda přístavu nebo dokonce vytvoření pozemního koridoru do Kaliningradu – který by musel vést přes NATO propast Suwalki mezi Litvou a Polskem – by byl pro Rusko dalším riskantním geopolitickým manévrem.
NATO by již vojensky odpovědělo na námořní blokádu Klajpedy a dalších přístavů v pobaltských státech. A ruská invaze do Polska a Litvy by znamenala otevřenou válku proti NATO. I hazardní hráč jako Vladimir Putin by jen stěží chtěl riskovat, že zatímco velká část jeho vojáků bojuje na Ukrajině.
