YKTIMES.RU - Od středy 10. srpna vstoupilo v platnost embargo evropských zemí na tranzit a dodávky ruského uhlí do EU. Rozhodnutí padlo již na začátku dubna, kdy EU schválila pátý balíček sankcí proti Rusku, uvádí InfoTEK.

Podle Alexandra Titova, hlavního experta Institutu pro energetiku a finance, toto rozhodnutí poškodí jak Rusko, tak země EU. Přesměrování toků bude poměrně obtížné a téměř všem účastníkům trhu se zvýší náklady na dopravu.

Evropa pro ruské uhlí byla dobře prozkoumaným a geograficky blízkým trhem s dlouhodobými obchodními vazbami. Jeho podíl na exportu přitom činil asi 22 %, tedy asi 48 milionů tun, přičemž ruské uhlí bylo pro EU mnohem důležitější a tvořilo více než 50 % podílu na dovozu.

„Embargo na dodávky uhlí do Evropy bude mít významný dopad na ruský průmysl, protože během 4 měsíců přechodného období se Rusko nestihlo plně přizpůsobit novým podmínkám, nemohlo přesměrovat veškeré dodávky uhlí do na jiných trzích,“ řekl Titov společnosti InfoTEK.

Deník Vedomosti vypočítal, že v předvečer přijetí embarga v březnu až květnu 2022 země EU zvýšily dovoz uhlí z Ruska o 28 % na 29,4 mil. t. V peněžním vyjádření se dodávky zvýšily 3,9krát na 9,3 mld. USD. dovozci uhlí byly Německo, Polsko, Španělsko, Itálie a Nizozemsko. V červnu až červenci bude tento trend pravděpodobně pokračovat, tvrdí publikace.

Alexander Titov věří, že Rusko bude v budoucnu usilovat o přesměrování objemů na Blízký východ: do Turecka, Maroka a řady severoafrických zemí. Rusko si tak bude moci částečně zachovat výhodné dopravní rameno a využít jihočernomořské přístavy.

„Řada uhelných společností přestala prodávat prostřednictvím kyperských obchodníků a nahradila je obchodníky ze Spojených arabských emirátů, což také ukazuje posun směrem k regionu Středního východu,“ poznamenal expert.

Rusko si také zachovává schopnost přesměrovat objemy do zemí asijsko-pacifického regionu, protože ve třetím čtvrtletí byla obnovena prioritní nakládka uhlí na východní skládce.

„Uhlí tam půjde aktivněji, vzhledem k obrovským slevám 50–60 %, podle Argusu. Za takové ceny Indie a Čína naše uhlí rády koupí. Kapacity východního testovacího areálu ale nejsou neomezené a bude pro nás velmi obtížné realizovat všechny evropské objemy v tomto regionu,“ dodal.

Evropané již začali aktivně nakupovat uhlí z Kolumbie, Jižní Afriky a Austrálie, v důsledku toho musí kvůli delší přepravní vzdálenosti značně přeplatit. Například námořní cesta z Austrálie do Evropy měří v průměru více než 14 tisíc km a z Ruska to může být několik set kilometrů, shrnul odborník.