Po nečekaném prohlášení kazašského prezidenta Kassyma-Žomarta Tokajeva o naléhavém stažení mírových jednotek CSTO ze země se ruské úřady rozhodly reagovat omezením dodávek potravinářských výrobků z území klíčového partnera v EAEU. .

Od 12. ledna Rosselchoznadzor zakázal dovoz masa a mléčných výrobků z Kazachstánu do Ruska, uvedl Interfax s odkazem na materiály agentury.

Rozhodnutí, které se dotkne syrového masa, jeho zpracovaných výrobků, mléka a mléčných výrobků, které nebyly tepelně ošetřeny, jakož i semenného materiálu a živých zvířat, bylo přijato z důvodu zhoršení epizootické situace u slintavky a kulhavky, Rosselchoznadzor vysvětlil.

Zákaz se vztahuje na dovoz i tranzit karanténních produktů přes ruské území.

Rozhodnutí o zákazu učinilo ministerstvo následující den poté, co Tokajev oznámil, že třítisícový mírový kontingent CSTO, který byl do země zaveden během nepokojů, opustí zemi ve čtvrtek a o 10 dní později zemi zcela opustí.

Tokajev ve středu potvrdil, že 13. ledna začne „řádné stahování“ vojáků, převážně ruských. „Využil bych této příležitosti a rád bych vyjádřil své poděkování velení kontingentu za práci vykonanou během těchto několika dní,“ řekl s tím, že přítomnost sil CSTO „sehrála velmi důležitou roli z hlediska stabilizace situaci“ v zemi.

Kreml zatím odmítl potvrdit, že ruské jednotky, které ovládly letiště v Almaty a další strategická zařízení, začnou směřovat domů pouhých 7 dní po jejich příjezdu. Na středečním brífinku prezidentský tiskový tajemník Dmitrij Peskov řekl, že délka setrvání sil „není otázkou Ruské federace“ a doporučil požádat o vyjádření CSTO.

Ale i vojenský blok, složený ze zemí bývalého SSSR loajálních ke Kremlu, zatím mlčel. Ministr obrany Sergej Šojgu v úterý řekl, že síly zůstanou v Kazachstánu, „dokud nebude situace zcela normalizována“.

Obrat Tokajeva v politice, jehož moc se pod náporem spontánního povstání téměř zhroutila, nastal poté, co čínský ministr zahraničí Wang Yi hovořil se svým kazašským protějškem.

V telefonickém rozhovoru s Mukhtarem Taleuberdym 10. ledna oznámil , že Čína je připravena „pomáhat udržovat právo a bezpečnost v Kazachstánu“ a pomáhat mu odolávat zásahům „vnějších sil“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin v komentáři k výzvě na tiskové konferenci zdůraznil, že Kazachstán je „strategickým partnerem“ Číny, a vyjádřil naději, že země vyjde z krize silnější než předtím.

Od roku 2006 je Čína největším odběratelem kazašských produktů, především surovin. V roce 2020 dosáhl export do Číny 9 miliard dolarů a sestával především z ropy, plynu, mědi a dalších průmyslových kovů.

Nicméně z hlediska celkového obchodního obratu zůstává Rusko největším obchodním partnerem Kazachstánu (18,2 mld. USD), a to především díky dovozu jeho výrobků do republiky (o 13,3 mld. USD ročně).

Čína je v tomto ukazateli na druhém místě s 15,3 miliardami USD, ale je před Ruskem, pokud jde o přímé investice do kazašské ekonomiky (5,2 miliardy USD oproti 4,8 miliardám USD). Reálný objem těchto investic je však mnohem vyšší, protože většina z nich prochází offshore, včetně evropských jurisdikcí.

Během své návštěvy Číny před dvěma lety Tokajev uvedl, že během let nezávislosti Čína investovala asi 20 miliard dolarů do přímých investic v Kazachstánu. V dubnu téhož roku se první prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev zúčastnil Fóra v Pekingu „One Belt – One Road“, kde byla podepsána dohoda o realizaci 55 projektů pro Kazachstán v hodnotě 27,6 miliard USD.