Státní rozpočty Československa a výdaje na armádu v letech 1918–1938
Jak se schvalovaly rozpočty první republiky, kolik peněz šlo na armádu a jak se o vojenských zákonech hlasovalo v Národním shromáždění.
Jak se rozpočet schvaloval
- Prvním rozpočtovým předpisem bylo rozpočtové provizorium z 20. prosince 1918 (č. 95/1918 Sb.). První skutečný rozpočet přijalo Národní shromáždění v červnu 1919 (č. 433/1919 Sb.).
- Poslanecká sněmovna měla od roku 1919 rozpočtový výbor, který fungoval až do roku 1938. Rozpočet se přijímal jako finanční zákon a procházel poslaneckou sněmovnou i senátem.
- Reforma z roku 1926 (Engliš) zavedla mimorozpočtové fondy. Zákonem č. 240/1926 Sb. vznikl Fond pro věcné potřeby národní obrany a roční rozpočet vojenské správy byl omezen limitem 1 400 mil. Kč.
- Rostoucí zbrojení se pak financovalo hlavně zvláštními zákony a úvěry mimo roční rozpočet (zákon č. 127/1934 Sb., půjčka na obranu státu č. 142/1936 Sb., zvláštní úvěry z června 1936 a června 1937).
Výdaje na armádu v řádném rozpočtu
Řádný rozpočet armády se ve dvacátých letech držel kolem 1,4 mld Kč a v krizových letech mírně klesal. Skutečný růst přišel až v letech 1934–1938, ale z velké části mimo tuto kapitolu.
Mimořádné vojenské úvěry
Do konce října 1938 se z mimořádných úvěrů vyčerpalo asi 12,3 mld Kč, tedy mnohonásobek ročního řádného rozpočtu MNO.
Jak se hlasovalo v Národním shromáždění
| Předloha | Datum | Výsledek |
|---|---|---|
| Zákon o obraně státu (č. 131/1936 Sb.) | sněmovna 30. 4. 1936, senát 13. 5. 1936 | Pro: celá vládní koalice a většina opozice včetně slovenských, německých a maďarských stran. Proti: Sudetoněmecká strana (výhrady k některým hlavám) a komunisté (odmítli zákon jako celek). |
| Půjčka na obranu státu (č. 142/1936 Sb.) | sněmovna 27. 5. 1936, schválena 29. 5. 1936 | Zdrželi se: komunisté (podle jejich řečníka kvůli obavě, že by vojenská opatření mohla být použita proti lidu). Za upsání bylo do pěti týdnů 3,564 mld Kč. |
| Rozpočet na rok 1938 | 6 schůzí sněmovny od 9. 11. do 4. 12. 1937; senát 15. 12. 1937 | Rozpočet byl přijat, ministr financí čelil ostrým útokům zejména Sudetoněmecké strany. Přesné počty hlasů jsem nenašel. |
| Výzbrojní programy (červen 1936, červenec 1937) | — | Schvalovala je Nejvyšší rada obrany státu, ne parlament. Doplnění z července 1937 (5,6 mld Kč na roky 1939–1942) prošlo přes odmítavý postoj ministerstva financí. |
Po volbách v roce 1935 měla Sudetoněmecká strana 44 mandátů, komunisté 30 a agrárníci 45 ze 300. Vládní většina tedy o penězích na armádu rozhodovala bez problémů a hlavní odpor přicházel od SdP a KSČ.
Poznámka: u ročních rozpočtů jsem nenašel přesné početní výsledky hlasování. Doslovné stenoprotokoly včetně závěrečných hlasování jsou v digitální knihovně psp.cz (Národní shromáždění 1935–1938 → Poslanecká sněmovna → Stenoprotokoly).
Zdroje
- Ministerstvo financí ČR, Historie Ministerstva financí 1918–2004 (mf.gov.cz).
- Tomáš Řepa, Záměry a proces přijetí zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu, Historie a vojenství 2023 (nacr.cz).
- Pavel Šrámek, Vojenské výdaje Československa v letech 1919 až 1938 (armada.vojenstvi.cz).
- Stenoprotokoly Národního shromáždění 1935–1938 (psp.cz), např. 48. schůze sněmovny z 27. 5. 1936 a 32. schůze senátu z 12. 5. 1936.
- Jan Pavel, Velikost a struktura vojenských výdajů na národní obranu v Československu 1918–1938 (2004); Anna Doležalová, Rašín, Engliš a ti druzí (2007).