Volby do Reichstagu 1928–1932 a prezidentské volby 1932. Hitler byl jmenován kancléřem 30. ledna 1933.
Volby do Reichstagu: podíl hlasů
| Strana | květen 1928 | září 1930 | červenec 1932 | listopad 1932 |
|---|---|---|---|---|
| NSDAP | 2,6 % (12) | 18,3 % (107) | 37,3 % (230) | 33,1 % (196) |
| SPD | 29,8 % | 24,5 % | 21,6 % (133) | 20,4 % (121) |
| KPD | 10,6 % | 13,1 % | 14,3 % (89) | 16,9 % (100) |
| Zentrum + BVP | 12,1 % + 3,0 % | 11,8 % + 3,0 % | 12,4 % + 3,2 % | 11,9 % + 3,1 % |
| DNVP | 14,2 % | 7,0 % | 5,9 % (37) | 8,3 % (52) |
V závorkách je počet mandátů, kde byl uveden. Čísla jsou přibližná.
Graf: vývoj výsledků stran
Prezidentské volby 1932
Důležité souvislosti
- NSDAP nikdy nezískala v svobodných volbách většinu. Nejlepší výsledek měla v červenci 1932 (37,3 %), v listopadu 1932 přišla zhruba o dva miliony hlasů.
- Nárůst souvisel s hospodářskou krizí. Nezaměstnanost dosáhla přibližně šesti milionů lidí a strana čerpala hlasy z DNVP, liberálních stran i dřívějších nevoličů.
- Parlament byl zablokovaný. NSDAP a KPD dohromady měly v roce 1932 „negativní většinu“, takže nešlo sestavit stabilní vládu opřenou o demokratické strany. Vládlo se prezidentskými nařízeními (článek 48).
- Hitler byl jmenován, ne zvolen. Prezident Hindenburg ho jmenoval 30. ledna 1933 po intrikách kolem Franze von Papena a konzervativních elit, které si myslely, že ho „zkrotí“.
- Volby 5. března 1933 se konaly už po jmenování, za teroru SA a po požáru Reichstagu. NSDAP získala 43,9 %, tedy stále ne většinu samostatně.
